Zdravotní program HCM RAG- HCM u plemene Ragdoll
V červnu 2008 vytvořil NCHK Zdravotní program HCM RAG zaměřený na ochranu plemene Ragdol, proti tomuto onemocnění.
Hypertrofická kardiomyopatie u plemene ragdoll
V květnu roku 2007 uveřejnil tým Dr. Meursové z Washingtonské university v Pullmanu, USA, v prestižním časopise Genomic studii „Substituční mutace v genu vazebného proteinu C pro myosin u hypertrofické kardiomyopatie u ragdollů (A substitution mutation in the myosin binding protein C gene in ragdoll hypertrophic cardiomyopathy).
Tato studie je založena na porovnání vzorků 21 ragdollů s diagnózou HCM (10 kocourů a 11 koček), přičemž 8 ragdollů bylo příslušníky dvou rodin. Vzorky těchto ragdollů byly porovnávány se 110 kontrolními kočkami různých plemen, z nichž bylo 19 ragdollů. Tým dr. Meursové uvádí, že u všech postižených koček odhalilo sekvenování DNA jednoduchou párovou záměnu nukleotidu cytosinu za thymin. Důsledkem této záměny je změna tripletového kódu, čímž dochází k nahrazení původní aminokyseliny arginin, vyskytující na tomto místě u mnoha živočišných druhů, aminokyselinou tryptofan s odlišnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Počítačovou analýzou byla tato mutace označena jako pravděpodobně škodlivá. Tým dr. Meursové předpokládá, že mutace označovaná jako MYBPC3 ovlivňuje funkci nebo strukturu vazebného proteinu. Mutace objevená u ragdollů NENÍ shodná s mutacemi objevenými u mainských mývalích koček (Meurs K. et al., 2005, Nyberg et al., 2007).
Testování
Nedlouho po oznámení objevu mutace MYBPC3 vytvořily různé laboratoře komerční genetické testy. Testovat tuto mutaci u ragdollů lze např. přímo na Washingtonské universitě v Pullmanu, USA, v laboratořích Animals DNA v Austrálii, v Biofocus v Německu a Švýcarsku či v Laboklinu taktéž v Německu. Testování se provádí jak z lícních stěrů, tak z krevních vzorků.
Genetického testování na MYBPC-3 dává pouze odpověď na otázku, zdali je kočka nositelkou mutované alely objevené týmem Dr. Meursové. Není schopno předpovědět, zdali u zvířete propukne choroba, v jakém věku a jaký bude její průběh. Též, pokud by HCM bylo způsopbeno jinou mutací, nedokáže ji odhalit. Z tohoto důvodu je nutné ultrazvukové vyšetřování chovných ragdollů po dosažení 2 let věku a následně je doporučitelné toto vyšetření opakovat po roce či dvou po celou dobu, kdy je zvíře využíváno v chovu.
Testování na mutace HCM 1(MCO, Meursová, 2005) a HCM2 (MCO Nybergová , Koch, 2007) má smysl pouzte tehdy, existuje-li podezření že do plemene byla vkřížena mainská kočka. U mutace HCM2 se v krátké zprávě z Univerzity Ludwiga Maximilliana v Giesenu uvádí, že byla prokázána i u jiných plemen včetně koček domácích.
Návod na použití buněčných stěrových kartáčků
Prosím, řiďte se uvedenými instrukcemi. Pro každou kočku použijte 2 stěrové kartáčky. Jestliže odebíráte stěry od více koček, umývejte si mezi odběry ruce. A zajistěte, aby se sušící kartáčky navzájem nekontaminovaly.
Použití:
- Před odebráním vzorků kočku 1 – 2 hodiny nekrmte. Vyhnete se tak možné kontaminaci vzorku.
- Vyjměte buněčný kartáček z obalu za držátko. Nedotýkejte se špičky stěrového kartáčku. Vyhněte se tomu, aby jste se rukou dotli úst kočky, kde odebíráte vzorek.
- Při odběru přitlačte kartáček jemně, ale pevně na ústní sliznici vnitřní strany tváře a pohybujte kartáčkem po stěně tváře po dobu cca 20-ti sekund, aby se na kartáčku zachytil dostatek buněk. Genetický test není možno provést, pokud se na kartáčku nezachytilo dostatečné množství genetického materiálu.
- Po odebrání stěru je nutné nechat kartáček zaschnout na vzduchu, a to nejméně 2 – 4 hodiny, nejlépe však přes noc.
- Po zaschnutí vložte kartáček zpět do pouzdra. Prosím označte pouzdro štítkem s důležitými informacemi (jméno kočky, majitel)
- Zašlete kartáček společně se žádankou do laboratoře pokud možno ještě týž den.
Pokud není stěrový buněčný vzorek vhodný pro provedení testu, je lepší poslat EDTA krev. Odběr krve a její konzervaci zajistí veterinární lékař. Pro zasílání krevních vzorků do určitých zemí je nutno zjistit podmínky na příslušné veterinární správě.
Adresy laboratoří
Testování provádějí například tyto laboratoře:
Genomia, ČR
Kontakt: http://www.genomia.cz
UC Davis, USA, Kalifornie
Kontakt: http://www.vgl.usdavis.edu/services/cat/
Animal DNA laboratory, Austrálie
Kontakt : http://www.animalsdna.com/feline/
Laboklin – SRN
Kontat: http://www.laboklin.de/frame.php?link=common/login/main.php&lang=en
Měření BNP
BNP (brain natriuretic peptide) je jeden z natriuretických peptidů, který byl objeven v mozku prasat. Je to myokardiální hormon, který je velmi citlivým indikátorem změn tlakových poměrů v srdci. Jeho hodnoty jsou zvýšené také u jaterní cirhózy. Nebyla prokázána souvislost s ledvinovou nedostatečností a zvýšenými hodnotami BNP.
U lidí se BNP vylučuje v srdeční komoře a u psů v atriu (předsíni). Některé myoendokrinní buňky atria syntetisují jak ANP (atrial natriuretic peptide), tak BNP. Od podzimu 2007 se stanovení hodnoty BNP v krvi používá jako markeru k časnému rozpoznání onemocnění srdce, protože BNP není natolik druhově specifický jako ANP. Neprovádí se přímo stanovení BNP, který má velmi krátký poločas rozpadu, ale stanovení produktu jeho štěpení Nt-proBNP. Jeho stanovení se provádí z krve nebo plazmy CardioScreen ELISA testem. Na základě koncentrace BNP lze zjistit, zdali se jedná o srdeční nebo respiratorní onemocnění. Toto vyšetření je vhodné pro všechna plemena koček. Používá se však spíše k odhalení akutního stavu.
Registrace v databázi zdravotního programu
Pokud chcete zaregistrovat výsledek testu své kočky v Databázi zdravotního programu NCHK HCM RAG, je třeba zaslat kopii výsledku na adresu:
NCHK
Havlíčkova 590/5
293 01 ml. Boleslav
e-mail:nchk@centrum.cz
Prosím, ujistěte se, že jste správně vyplnili žádanku a že jste uvedli též číslo mikročipu nebo tetování své kočky. Pokud není možno ověřit identifikaci kočky, výsledek bude označen *. Výsledek testu bude uveřejněn 30 dnů po jeho zaslání registrátorovi NCHK, aby jste měli dostatečný prostor informovat majitele koťat po své kočce/kocourovi o výsledku provedeného testu.
Formulář
Formulář lze získat přímo na adrese laboratoří, většinou je možné stahnout ho z příslušných webových stránek.