V červnu 2008 vytvořil NCHK Zdravotní program HCM RAG zaměřený  na ochranu plemene Ragdol, proti tomuto onemocnění. 

 Hypertrofická kardiomyopatie u plemene ragdoll

      Tato studie je založena na porovnání vzorků 21 ragdollů s diagnózou HCM (10 kocourů a 11 koček), přičemž 8 ragdollů bylo příslušníky  dvou rodin. Vzorky těchto ragdollů byly porovnávány se  110 kontrolními kočkami různých plemen, z nichž bylo 19 ragdollů. Tým dr. Meursové uvádí, že u všech postižených koček odhalilo sekvenování DNA jednoduchou párovou záměnu nukleotidu cytosinu za thymin. Důsledkem této záměny je změna tripletového kódu, čímž dochází  k nahrazení  původní aminokyseliny arginin, vyskytující na tomto místě u mnoha živočišných druhů, aminokyselinou  tryptofan s odlišnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Počítačovou analýzou byla tato mutace označena jako pravděpodobně škodlivá. Tým dr. Meursové předpokládá, že  mutace označovaná jako MYBPC3 ovlivňuje funkci nebo strukturu vazebného proteinu. Mutace objevená u ragdollů NENÍ shodná s mutacemi objevenými u mainských mývalích koček (Meurs K. et al., 2005, Nyberg et al., 2007). 

Testování

      Nedlouho po oznámení objevu mutace MYBPC3 vytvořily různé laboratoře komerční genetické testy. Testovat tuto mutaci u ragdollů lze např. přímo na Washingtonské universitě v Pullmanu, USA, v laboratořích Animals DNA v Austrálii, v  Biofocus v Německu a Švýcarsku či v Laboklinu  taktéž v Německu. Testování se provádí jak z lícních stěrů, tak z krevních vzorků.

  Genetického testování na MYBPC-3 dává pouze odpověď na otázku, zdali je kočka nositelkou mutované alely objevené týmem Dr. Meursové. Není schopno předpovědět, zdali u zvířete propukne choroba, v jakém věku a jaký bude její průběh. Též, pokud by HCM bylo způsopbeno jinou mutací, nedokáže ji odhalit. Z tohoto důvodu je nutné ultrazvukové vyšetřování chovných ragdollů po dosažení 2 let věku a následně je doporučitelné toto vyšetření opakovat po roce či dvou po celou dobu, kdy je zvíře využíváno v chovu.

Testování na mutace HCM 1(MCO, Meursová, 2005) a HCM2 (MCO  Nybergová , Koch, 2007) má smysl pouzte tehdy, existuje-li podezření že do plemene byla vkřížena mainská kočka. U mutace HCM2 se v krátké zprávě z Univerzity Ludwiga Maximilliana v Giesenu uvádí, že byla prokázána i u jiných plemen včetně koček domácích. 

Návod na použití buněčných stěrových kartáčků 

Prosím, řiďte se uvedenými instrukcemi. Pro každou kočku použijte 2 stěrové kartáčky. Jestliže odebíráte stěry od více koček, umývejte si mezi odběry ruce. A zajistěte, aby se sušící kartáčky navzájem nekontaminovaly.

Použití:

1. Před odebráním vzorků kočku 1 – 2 hodiny nekrmte. Vyhnete se tak možné kontaminaci vzorku.
2. Vyjměte buněčný kartáček z obalu za držátko. Nedotýkejte se špičky stěrového kartáčku. Vyhněte se tomu, aby jste se rukou dotli úst kočky, kde odebíráte vzorek.
3. Při odběru přitlačte kartáček jemně, ale pevně na ústní sliznici vnitřní strany tváře a pohybujte kartáčkem po stěně tváře po dobu cca 20-ti sekund, aby se na kartáčku zachytil dostatek buněk. Genetický test není možno provést, pokud se na kartáčku nezachytilo dostatečné množství genetického materiálu.
4. Po odebrání stěru je nutné nechat kartáček zaschnout na vzduchu, a to nejméně 2 – 4 hodiny, nejlépe však přes noc.
5. Po zaschnutí vložte kartáček zpět do pouzdra. Prosím označte pouzdro štítkem s důležitými informacemi (jméno kočky, majitel)
6. Zašlete kartáček společně se žádankou do laboratoře pokud možno ještě týž den.

Pokud není stěrový buněčný vzorek vhodný pro provedení testu, je lepší poslat EDTA krev. Odběr krve a její konzervaci zajistí veterinární lékař. Pro zasílání krevních vzorků do určitých zemí je nutno zjistit podmínky na příslušné veterinární správě.

Adresy laboratoří

Testování provádějí například tyto laboratoře:

Genomia, ČR

Kontakt:  http://www.genomia.cz

UC Davis, USA, Kalifornie

Kontakt:  http://www.vgl.usdavis.edu/services/cat/

Animal DNA laboratory, Austrálie

Kontakt : http://www.animalsdna.com/feline/

 Laboklin – SRN

Kontat: http://www.laboklin.de/frame.php?link=common/login/main.php&lang=en

 Měření BNP

 BNP (brain natriuretic peptide) je jeden z natriuretických peptidů, který byl objeven v mozku prasat. Je to myokardiální hormon, který je velmi citlivým indikátorem změn tlakových poměrů v srdci. Jeho hodnoty jsou zvýšené také u jaterní cirhózy. Nebyla prokázána souvislost s ledvinovou nedostatečností a zvýšenými hodnotami BNP.

U lidí se BNP vylučuje v srdeční komoře a u psů v atriu (předsíni). Některé myoendokrinní buňky atria syntetisují jak ANP (atrial natriuretic peptide), tak BNP. Od podzimu 2007 se stanovení hodnoty  BNP v krvi používá jako markeru k časnému rozpoznání onemocnění srdce, protože BNP není  natolik druhově specifický jako ANP. Neprovádí se přímo stanovení BNP, který má velmi krátký poločas rozpadu, ale stanovení produktu jeho štěpení Nt-proBNP. Jeho stanovení se provádí z krve nebo plazmy  CardioScreen ELISA testem. Na základě koncentrace BNP lze zjistit, zdali se jedná o srdeční nebo respiratorní onemocnění. Toto vyšetření je vhodné pro všechna plemena koček. Používá se však spíše k odhalení akutního stavu.

 Registrace v databázi zdravotního programu

Pokud chcete zaregistrovat výsledek testu své kočky v Databázi zdravotního programu NCHK HCM RAG, je třeba zaslat kopii výsledku na adresu:

NCHK

Havlíčkova 590/5

293 01 ml. Boleslav

e-mail:nchk@centrum.cz 

Prosím, ujistěte se, že jste správně vyplnili žádanku a že jste uvedli též číslo mikročipu nebo tetování své kočky. Pokud není možno ověřit identifikaci kočky, výsledek bude označen *. Výsledek testu bude uveřejněn 30 dnů po jeho zaslání registrátorovi NCHK, aby jste měli dostatečný prostor informovat majitele koťat po své kočce/kocourovi o výsledku provedeného testu.

Formulář

Formulář lze získat přímo na adrese laboratoří, většinou je možné stahnout ho z příslušných webových stránek.