Historie dvojího chovu - USA
Daytonovi měli svůj chovný pár několik let před tím, než paní Bakerová začala vybírat poplatky a nechtěli na její obchodní metody přirozeně přistoupit. V té době prodali dva chovné páry a oznámili podle dohody paní Bakerové komu a do jaké části země je prodali. Jedinou odpovědí na jejich zprávu byl dopis od právního zástupce paní Bakerové, který Daytonovi upozorňoval, že paní Bakerové dluží tisíc dolarů.
Jelikož však Daytonovi s paní Bakerovou nikdy žádnou smlouvu o poskytování poplatků nepodepsali, celá věc se před soud nikdy nedostala a Daytonovi také nic nezaplatili.
Jediné, k čemu skutečně došlo, bylo to, že těmito tahanicemi se ještě zvýšil zájem o nové plemeno koček - ragdolly.
Daytonovi byli první, kdo se dostal s Anne Bakerovou do sporu. V průběhu let poznali i další chovatelé, oč paní Bakerové běží. A tak Daytonovi začali úzce spolupracovat s registrovanými chovatelskými kluby. Danny Dayton začal nejprve ručně a potom na počítači zpracovávat genetické karty ragdollů, zpětně až k Josephině a ostatním zakladatelům plemene.
Ještě dnes existují dva tábory chovatelů ragdollů. Jedním z nich je IRCA / International Ragdoll Cat Association / založená paní Anne Bakerovou a druhý tábor pod názvem RFC /Ragdoll Fancier´s Club /, který měl v době svého vzniku přibližně osm členů. Jeho čestnými členy jsou i Laura a Danny Daytonovi.
V roce 1975 se Daytonovi, Blanche Herman a deset majitelů ragdollů zúčastnili výstavy CFF v Ohio. Výsledkem bylo ujištění, že všechny varianty dostanou CAC statut. Tak byl v roce 1975 založen za velikého vzrušení Ragdoll Club v Ohio. Vývoj plemene hlídal Robert Trubey, který také poskytoval podporu, kdykoliv to bylo třeba.
RFCI vydává třikrát ročně bulletin pro chovatele a milovníky ragdollů a další pro majitele ragdollů. Presidentkou je v současné době Linda Kauffman.
Vraťme se však do sedmdesátých let: čtyři roky po založení RFCI následovala epizoda boje chovatelů birem proti chovatelům ragdollů. Chovatelé birem protestovali proti uznání ragdollů s CAC statutem a namítali, že ragdoll je pouze imitací birmy a není možné chovat jej v geneticky čisté linii.
Že vždy něco zlé je i k něčemu dobré lze dokumentovat i na historii tohoto boje. Ze strany chovatelů ragdollů vyústila totiž ve zpracování genetiky ragdollů, stanovení základních barev a základních variet, možností křížení těchto variet mezi sebou a dědičnosti barev. To vše za přítomnosti odborníků-genetiků. Shrnutím bylo, že ragdollové se vyskytují ve čtyřech základních barvách - seal, chocolate, lilac a blue. ( v 70. letech). K těmto barvám se přidružují tři základní typy zbarvení - colourpoint, bicolour a mitted. Celkem tedy existuje l2 barevných variet. Byly určeny dominantí a recesivní alely a vytvořena karta, z níž bylo možné vyčíst předpokládané výsledky kombinací. Tak byl chov ragdollů zabezpečen i na vědecké úrovni a cesta světem mohla začít....
