1-Teorie modifikace chování
Teorie modifikace chování
Úvod
Teorie modifikace chování je termín, který je znám především z oblasti pedagogiky a výcviku zvířat. Její znalost nám umožňuje navazovat se zvířaty vztahy založené na rovnocenném partnerství, eticky a efektivně s nimi komunikovat a porozumět jejich chování i signálům, které k nám vysílají.
Teoretické základy obsažené v tomto manuálu vycházejí z knih RNDr. F. Šusty, PhD, Gabbi Harrissové a Karen Pryorové. Dále jsou zde obsaženy i poznatky z vědeckých studií z oblasti etologie. Seznam použité literatury a doporučená videa najdete v závěru manuálu.
Studijní materiál
Slyšíme-li slovo "trénink" , spojíme si je často s výkony sportovců a výcvikem psů, méně časo nás však napadne v souvislosti s kočkami.
Dá se kočka vůbec vycvičit ? Znamená to, že jí chceme vnucovat svou vůli ? Na tyto a další otázky bychom zde měli najít odpověď.
V první lekci je nutné osvojit si pojmy, které nás budou celým kurzem provázet.
Operantní podmiňování (někdy též učení úspěchem) je jedním z jednoduchých druhů učení, při kterém lze naučit poměrně složité dovednosti. Jedná se o posilování dobrovolného chování zvířete. Je omezeno vysokým stresem.
"Americký psycholog a neobehaviorista Burrhus Frederic Skinner (1904 - 1990) při svých proslulých pokusech poukázal na to, jak výrazně odměna mění a formuje chování. Ve svých studiích demonstroval pozitivní a negativní posílení a v samém důsledku zpochybnil existenci svobodné vůle. Striktně se držel behaviorálního přístupu. Ve své práci vycházel z poznatků Ivana Petroviče Pavlova o klasickém podmiňování. Dále ho výrazně ovlivnila práce zakladatelů behaviorismu J. B. Watsona a Edwarda L. Thorndika, na jehož instrumentálním podmiňování vytvořil podmiňování operantní. To je podle Skinnera druh učení, který je daleko bližší běžnému životu, než klasické podmiňování. Výsledky své práce shrnul B. F. Skinner ve dvou základních pracích: Behavior of Organism 1938 a Science and Human Behavior 1953." (Wikipedie)
Hovoříme o čtyřech základních komponentech operantního podmiňování:
pozitivním a negativním posilování a pozitivním a negativním trestu. Slovem pozitivní máme na nysli přidání a slovem negativní ubrání něčeho důležitého v dané konkrétní situaci.
Procesy provázející operantní podmiňování
Pozitivní posilování je metodou komunikace (nejen) se zvířaty, při níž přidáváme (tedy pozitivní) odměnu za žádoucí chování.
Z počátku, kdy jedinec ještě nedokáže dokonale provést dané chování, by měla být odměněna každá žádoucí reakce. V praxi to znamená, že při prvním tréninku potvrzujeme bridgem jen prostou přítomnost kočky či pohled na handlera v daný okamžik a odměňujeme. Tím kočku přivykáme na domluvený signál - přemostění (bridge). Tímto způsobem začínáme budovat základy společné komunikace.
Bridgem může být klikr, slovo, pohlazení, dokonce i světlo baterky, jak uvádí Dr. Šusta.
Target je kulička na konci výsuvné tyčky většinou spojené s klikrem. V zoo prodejnách lze zakoupit klikry se zabudovaným výsuvným targetem.
Vyhasínání a spontánní obnovení - při pokusech na potkanech bylo zjištěno, že operantní chování po určitém počtu neodměněných pokusů přestane zvíře provádět, tedy vyhasne. Pokud potkana ovšem další den do Skinnerova boxu vrátíme, opět několik pokusů operantního chování provede. Naučené operantní chování se obnoví.
Posilování v nepravidelném (náhodném) poměru k počtu reakcí - odměny při tomto druhu posilování následují po různém počtu požadovaných chování, přičemž poměr odměn k výskytu požadovaného chování se s každou reakcí mění. Zvíře si tak nikdy není jisté, kdy dostane další odměnu (posílení) a někdy si ani neuvědomí, že bylo posilování zcela ukončeno. Tato metoda může být velmi efektivní, je však třeba dobře uvážit povahu kočky, s níž pracujeme. Každý jedinec je jiný a mohli bychom zvíře od spolupráce nedostatečným odměňováním odradit či v horším případě vyvolat takovou míru frustrace, která by mohla vést k agresi či vyhoření.
U lidí se s posilováním v náhodném poměru k počtu operantů můžeme setkat například u hracích automatů a dalších hazardních her, jako je internetový poker. Dá se jím vysvětlit jejich návykovost.
Pověrčivé chování
B. F. Skinner provedl sérii pokusů, při kterých byli holubi v boxu odměňováni nezávisle na jejich chování, každých 15 sekund. Ti s každou odměnou stále více opakovali chování, které prováděli bezprostředně před tím, než do krmítka spadla potrava. Někteří tak stále opakovali chování jako kývání hlavou nahoru a dolů, otáčení hlavou dopředu, dozadu a nebo se celí otáčeli dokolečka. Skinner toto chování označil za pověrčivé. Osoby se jím snaží přivolat úspěch, ačkoliv spolu jejich chování a následná odměna nijak nesouvisí.
S tímto druhem chvání se samozřejmě setkáváme i u jiných druhů zvířat včetně koček.
Efekt kontrastu
Začnou-li laboratorní zvířata dostávat za operant větší odměnu, než doposavad zvýší přirozeně svůj výkon a frekvenci vykonávání. Podobně při snížení dávky odměny, se jejich výkon sníží.
Tvarování (shaping, postupná aproximace)
Tvarování (shaping), je specifický druh pozitivního posílení. Při klasickém kladném posílení je vždy odměněno zcela splněné požadované chování, u tvarování následuje odměna i po dílčích úspěších. Výhoda tvarování tkví v tom, že lze subjekt naučit zcela novým prvkům chování. To se postupně posunuje a formuje směrem k cíli, který může představovat relativně složité úkony.
V programech pro mentálně retardované se principy tvarování využívají při nácviku běžných denních dovedností.
B. F. Skinner demonstroval účinek posilování na experimentu s holuby, které naučil hrát hru s míčkem připomínající ping pong. Je jasné, že v přirozeném repertoáru chování holubů toto chvání není, a tak nebylo možné čekat až na výsledné chování - to by nikdy nepřišlo. Místo toho bylo nejprve posilováno přiblížení se k míčku jedním holubem. Pokud to zvládl, byl odměňován pouze, když klovl do míčku a poté pouze když posunul míček směrem k druhému konci stolu. Podobně byl vycvičen i druhý holub. Pak už stačilo odměňovat společnou souhru obou holubů.[1] Skinnerovi následovníci, později naučili králíka, aby vzal do tlamy minci a vhodil jí do kasičky ve tvaru prasátka. Dnes se tvarování používá například při výcviku psů.
Negativní posílování
Jde o důsledek odstranění nebo zmírnění nepříjemných pocitů. Posiluje se tak chování, díky kteremu nepříjemné podněty vůbec nemusejí začít působit (například pes "netáhne". Negativní posílení vede ke zvýšení frekvence tohoto ulehčujícího chování.
V běžném životě se s negativním posílením můžeme setkat, například pokud půjdeme za příliš hlučným sousedem a asertivně ho požádáme, aby nedělal hluk. Pokud naše jednání povede k úspěchu, bude posíleno. Tento druh posílení se podílí na vzniku některých závislostí, pokud například alkoholem úspěšně odstraníme svou nervozitu, třeba před veřejným vystoupením, bude použití pití, jako léku na úzkost posíleno. Podobně může vzniknout závislost na prášcích proti bolestí hlavy na spaní apod. S negativním posílením se můžeme často setkat v reklamě, kde nějaký produkt, zázračně odstraní nepříjemné pocity.
Negativní posilování často vede k vyhýbavému chování i v situacích, kdy je žádoucí problému čelit. Je velmi účinné takže učení probíhá snadno a velice obtížně zažité operanty vyhasínají. Jedinec se tak často uchyluje k zajetému chování, ačkoliv se situace, po které obvykle následovaly nepříjemné pocity, změnila. Negativní posílení se podílí na vzniku poruch chování, jako je obsedantně kompulzivní porucha.
Podmiňování úniku a vyhýbavého chování
Podmiňování úniku - jde o posilování chování, díky němuž se podařilo uniknout nepříjemnému pocitu. Například pokud je na koupališti příliš velké horko, přesuneme svou deku do stínu. Podobně chlapec, který se rozbrečí poté co ho rodiče za trest poslali do svého pokoje a který si tímto chováním vymůže obměkčení rodičů, posílí v sobě tuto možnost úniku před trestem.
Podmiňování vyhýbavého chování - jde o posilování chování, díky kterému se do nepříjemné situace jedinec vůbec nedostane. Jedná se o předcházení možným nepříjemnostem. Například, mají-li se setkat dvě cizí kočky, vyvarují se vstupu do svých intimních zón, případně i pokrčením končetin zmenší velikost svého těla a zpomalí pohyb, aby nedošlo ke konfliktní situaci
Trest
Je nepříjemným důsledek určitého chování, který by měl snižovat pravděpodobnost jeho dalšího výskytu. Výzkum však prokázal, že je méně efektivní než pozitivní či negativní posilování. Změna chování se tak vůbec nemusí dostavit a navíc averzivní tresty doprovází několik nežádoucích účinků.
Pozitivní trest - přidání něčeho, čo je zvířeti nepříjemné, například nasazení stahovacího obojku psovi. Může se jednat i o tělesné tresty, které samozřejmě ve výcviku zvířat nepoužíváme. Kočka může vnímat jako pozitivní trest i přítomnost další kočky, která se objevila v jejím teritoriu.
Negativní trest - odebrání něčeho, co je zvířeti příjemné, nebo celkové odstranění působení příjemných podnětů. Může jím být i odepření pozornosti člověka, omezení volného pohybu, pokud je kočka zvyklá chodit ven, odebrání hračky či odebrání potravy ( například před chirurgickým zákrokem).
Je tedy vidět, že i když si nepřejeme používat tresty, v určitých situacích může zvíře své dočasné omezení jako trest vnímat.Vždy je třeba dívat se na odměnu i trest očima zvířete, ne svýma. Zvíře samo rozhoduje o tom, co je odměnou a co trestem.
Zejména averzivní tresty mohou být doprovázeny těmito nežádoucími účinky:
-
Bolestivé tělesné tresty vyvolávají nenávist k trestajícímu, která se později může projevit jinde.
-
Nepřiměřeně tvrdý trest může vést nepřiměřenému strachu až k úzkosti.
-
Trest může mít generalizovaný inhibiční efekt, pokud kočce budeme stále bránit v přirozeném chování. Může se stát, že se bude komunikaci s námi vyhýbat.
Je třeba vyhnout se trestání všude, kde je to jen možné a volit jiné postupy. Naše ego by ve chvíli, kdy trestáme chování, mělo zůstat zcela potlačeno. Patologickým chováním je, když se trestání stane doměnou pro trestajícího, protože díky trestu dojde k rychlé změně chování. Tato změna však není založena na vztahu, ale dominanci trestajícího.
Zvířata nám svým chováním nastavují zrcadlo. Vracejí to, co do nich vkládáme a jak s nimi zacházíme. Svými postoji často vyvoláváme stejné chování, jakého se sami vůči světu dopouštíme.
Naučená bezmocnost
Vzniká tehdy, pokud žádné operantní chování nevede k ukončení působení nepříjemných pocitů. Pokud tedy jedinec zažije situace ve kterých nemá možnost uniknout nepříjemným podnětům, bude se později spíše chovat rezignovaně a nebude jevit snahu změnit současnou situaci i v případě, že má možnost úniku.
Stereotypní (sebe-stimulační) chování
Jedná se o opakující se pohyby těla nebo opakující se chování (například olizování). Setkáváme se sním u zvířat, která trpí nedostatkem podnětů, například v cirkusech. Podle zákona na ochranu zvířat jsou provozovatelé cirkusů povinni zabránit stereotypnímu chování svých zvířat. U lidí se vyskytuje například u jedinců s vývojovými poruchami či s poruchami autistického spektra.Stereotypní chování zahrnuje jeden nebo všechny smysly. Častým příkladem je streotypní vylizování určitých míst v srsti u birem, kývavé pohyby těla u zvířat, přešlapování z nohy na nohu, olizování předmětů, nadměrné čichání u psů. Zvíře se tím vzdaluje skutečnému světu a učení i komunikace s ním je v tomto stavu omezená.
Enrichment prostředí pomáhá odbourávat smyslové deprivace. Pomocí enrichmentu prostředí zvířata získávají větší kontrolu nad tímto prostředím, zažívají úspěch, zábavu a pozornost. Enrichment prostředí vychází z přirozeného chování zvířat a jejich potřeb a je zaměřen na různé aspekty života zvířat (fyzický, sociální, potravinový, kognitivní, smyslový). Setkáváme se s ním jak v zoologických zahradách, tak například i ve větších chovech koček. Součástí této lekce jsou i odkazy na videa věnovaná enrichmentu prostředí.
Nejlepším předcházením stereotypnímu chování je budování vztahu důvěry s vlastní kočkou a společné aktivity.
Posilovače chování (reinforcery)
Posilovače chování dělíme na primární a sekundární.
Primárními posilovači chování jsou vrozené základní potřeby : kontrola, voda, potrava, teplo, pozornost, sexuální chování. Dr. Šusta uvádí, že dle jeho názoru je nejdůležitějším primárním posilovačem kontrola - tedy zajištění bezpečí na místě, v němž se kočka či jiný živočich pohybuje. Primární posilovače se v průběhu života nemění (s výjimkou sexuálního chování po kastraci či sterilizaci kočky).
Sekundární posilovače jsou získané v průběhu života a v průběhu života se mění. Patří mezi ně handler, prostředí, kde kočka žije, oblíbené hračky, pelíšek atd.
Další druhy učení (kromě operantního podmiňování)
Habituace / Sensitizace - "dvě strany jedné mince" s opačnými fyziologickými reakcemi. Habituace znamená přivyknutí si na určitý podnět, snížení citlivosti na určitý podnět. Může představovat nebezpečí například u divoce žijících zvířat, která ztrácejí ostražitost vůči nebezpečí dopravy či vytváření různých závislostí u lidí. Sensitizace je naopak zvýšená citlivost i na malé množství podnětu. Nejsou omezené vysokým stresem.
Klasické podmiňování- "Pavlovovské podmiňování" - neutrální podnět (např. zvuk zvonku) získá nový význam tak, že se spojí s jiným významným podnětem (potrava). Není omezeno vysokým stresem. V tréninku klasické podmiňování používáme pro změnu emocionáního nastavení jedince (obourání strachu, aktivizace) a pro vytvoření asociací v klikr tréninku (klik = děláš to dobře, chování skončilo a odměna je na cestě).
Generalizace - zobecnění si informace o jednom podnětu na ostatní, jemu podobné podněty, nižší forma učení, není omezena vysokým stresem.
Napodobování- vyšší forma učení, živočich se učí novým dovednostem napodobováním jiného živočicha. U koček existuje též. Omezeno vysokým stresem.
Učení vhledem - většinou připisováno pouze lidem. U zvířat prokázáno velmi vzácně. Omezeno vysokým stresem.
Reference
FRAŇKOVÁ, Slávka; BIČÍK, Vítězslav. Srovnávací psychologie a základy etologie. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-835-2. S. 148.
HOSKOVEC, Jiří; NAKONEČNÝ, Milan; SEDLÁKOVÁ, Miluše. Psychologie XX. století. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0300-4.
PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1086-6.
PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-0871-X.
SLATER, Lauren. Pandořina skříňka. Praha: Dokořán ; Argo, 2008. ISBN 978-80-7203-985-2, ISBN 978-80-7363-090-4.
Doporučená literatura
ŠUSTA, František. Trénink je v hlavě. Praha : Plot, 2016. ISBN 978-80-7428-292-8
ŠUSTA, František. Trénink je rozhovor. Praha: Plot, 2014. ISBN 978-80-7428-232-4
Enrichment prostředí
ZOO Praha - enrichment u lidoopů
https://www.youtube.com/watch?v=tMKtISNDUaM
Ivi a enrichment - Zoo Liberec
https://www.youtube.com/watch?v=xWwcQEZL9yA
Lachtaní mládě
https://www.youtube.com/watch?v=3v7WDMX7tak
Enrichment u tygrů
https://www.youtube.com/watch?v=n6RJn4WJNvo
cvičení lachtanů v Zoo Praha
https://www.youtube.com/watch?v=nSBnB5qKJkE
Další odkazy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Environmentální_enrichment
