Anatomie iniciativy zaměřené na zdraví plemen

Anatomy of Breed Helath Initiative

Jerols d S. Bell, DVM

Tufts Cummings School of Veterinary Medicine, N. Grafton, MA, USA

Iniciativa zaměřená na zdraví plemene je často náročný proces. Avšak, jakmile je jednou dokonám, nabízí odměnu nebo zlepšené zdraví a vitalitu pro plemeno. Mnoho psích a kočičích plemen neprovádí iniciativu zaměřenou na zdraví plemene a je možné, že nevědí, jaké kroky mají podniknout, nebo jaké plánování, které by se tomu mělo věnovat. Následující může sloužit jako anatomický vzor

Mozek : Jaké zdravotní problémy existují v plemeni ?

Vždy budou existovat „horká tlačítka“ zdravotních problémů , které chovatelé budou sestavovat do pořadí jako nejdůležitější pro plemeno.Nebudou to nutně nejobvyklejší zdravotní problémy nebo problémy, které významně postihují zdraví plemen. Mohou to být pouze zdravotní problémy, o nichž chovatelé a majitelé hovoří v té době. Navzdory tomuto faktu, pokud zdravotní problematika vytváří dialogy uvnitř plemene, potom to poskytuje příležitost pro činnost a vývoj.

To nejlepší znamená stanovit seznam priorit pro iniciativy zdraví plemene je přes statisticky hodnotný průzkum zdraví plemene. Zrovna jako sčítání lidu, zdravotní průzkum by měl být prováděn každých 5 – 10 let, aby dokumentoval počet a frekvenci podmínek, které se objevují. Některá veterinární epidemiologové z univerzit přídí průzkumy zdraví plemene pro své mateřské kluby. Takový vědecký průzkum může eliminovat chyby při odebírání a předpojatost, která může anulovat výsledky průzkumu.

Jakmile je jednou identifikována a prokázána problematika zdraví populace jakožto důležitá pro plemeno, začíná tvrdá práce a tvrdé otázky: Je tento zdravotní problém dědičný? Objevuje se ve vašem plemeni se zvýšenou frekvencí oproti jiným plemenům? Má dědičnou složku a byl prokázán model dědičnosti u vašeho plemene, u jiných plemenech nebo u jiných druhů ?

Abyste zodpověděli tyto otázky, plemeni by se nejlépe posoužilo, kdyby byl kontaktován profesionální výzkumník se zájmem o danou problematiku. AKC Canine Health Foundation nebo WinnFeline Foundation mohou znát takové výzkumníky. Častokrát člen klubu hledající někoho , kdo o problematikou prokazatelně zajímá ( v mnoha případech chovatel nebo majitel postiženého zvířete) bude kontaktovat vysoké školy veterinární nebo vědce.

Srdce: milujeme své plemeno, ale jsme ochotni vypořádat se s našimi zdravotními problémy ?

Iniciativa směřující k ochraně zdraví plemene je emocionální problém, který zahrnuje majitele a choivatele postižených jedinců, vedoucí klubů a jejich členy. Je to pouze přes lásku k plemeni, která dokáže spojit lidi dohromady a úspěšně se zaměřit na zdravotní problémy pro celkový prospěch plemene.

Jakmile je jednou seznam hlášených onemocnění v plemeni prokázán díky zdravotnímu průzkumu v plemeni, mateřský klub může určit kam prioritně napřít výzkum a financování. Zdravotní problematika s nejvyšší prioritou se možná nebude vyskytovat nejčastěji. Nemoci, které způsobují smrt nebo neléčitelné vysilující choroby mohou mít vyšší prioritu než ty, které jsou snadno léčitelní nebo nenapadají celkové zdraví zvířete. Dr. George Padgett z Michigan State University hodnotil zdravotní problémy na základě „hierarchie nepříjemnosti (hierarchy of disagreeability)“

Zaměřit (adresovatú zdravotní problematiku vyžaduje výzkum a tudíž financování. Zatímco AKC Canine Health Foundation a Winn Feline Foundation pravidelně financují výzkum, chovatelský klub bude potřebovat podporu pro výzkumnou námahu zaměřenou na specifické ple,meno. Mnoho klubů provedlo nové metody zvýšení financování pro zdravotní výzkum. Může to zahrnovat výtěžek ze vstupného z výstav a reklamy, koupě odznáčků se zdravotní tématikou (kočičí a psí „sndělíčkové“), tombola a tiché aukce.

Vnitřnosti : statečnost a vytrvalost

Bude odpor uvnitř plemen proti zdravotní iniciativě. Pro některé to bude strach z negativní publicity pro plemeno otevřeným zaměřením na choroby spojení s plemenem. Pro jiné to bude vypočítavá snaha poplatná strachu z objevu zdravotních problémů u jejich vlastních zvířat.

Odpor k úsilí o zlepšení zdraví plemene může mít polarizující efekt na plemeno a jeho mateřský klub. Mohou se objevit hrozby soudních pří, ačkoliv podle mé zkušenosti žádný takový soudní spor nebyl nikdy prospěšný plemeni nebo ani dlouhodobě jakémukoliv chovateli, který ho inicioval. Někteří členové klubů mohou tvrdit, že když není všechno známo o chorobě, potom by informace o tom neměly být probírány nebo rozšiřovány. Avšak diskuze o zdravotní problematice v plemeni nemůže být omezena na výroční schůzi. Pouze díky otevřené diskuzi a rozšiřování informací, může být zdravotní iniciativa pro plemeno úspěšná.

Navzdory rychlému pokroku a úspěchu genomového projektu, identifikace defektních genů a vytvoření genetických testovacích programů přesto může trvat několik let. Kluby chovatelů musí pokračovat ve vzdělávání svých členů, předávat dostatečná doporučení pro chovatelský management a zachovávat pozitivní prostředí pro chovatele a majitele, kteří se zabývají zdravotními problémy. Nikdo nechce chovat nositele nebo produkovat postižené potomstvo. Každý chovatel se bude nacházet v jiné situaci pokud jde o každý identifikovaný zdravotní problém. Bude-li mít štěstí s jedním zdravotním problémem, musí si uvědomit, že může mít co do činěí se zvířaty-nositeli a postiženým potomstvem u dalšího zdravotního problému.

„Leg work“ – práce nohou : Identifikace a oddanost zdravotní problematice je pouze začátek

Jakmile byl jednou identifikován zdravotní problém je třeba  sbírat data, aby umožnila dostatečný výzkum. To vyžaduje důvěru chovatelů a majitelů. Ve většině případů může zajistit důvěryhodnost profesionální výzkumník jehož prací bude sběr dat a případné potvrzení diagnózy.

Pro rodiny, kterých se to týká chovatelé budou muset kontaktovat majitele potomstva kvůli odebrání krevních vzorků nebo lícních stěrů. Chovatelé se možná budou cítit nesví, když budou provádět tyto kontakty, zvláště budou-li kontaktovat majitele mazlíčků. Avšak zkušenosti ukazují, že tito majitelé se o problematiku zajímají a jsou ochotní spolupracovat na zdravotním výzkumu a zájem chovatele na ně obvykle udělá dojem. Pro případ, že chovatel je znepokojen, má-li kontaktovat majitele potomstva, může nabídnout výzkumník, že to udělá místo něj.

Ve většině případů nefinancují výzkumné granty sběr vzorků DNA a rovněž jejich shromažďování a odesílání výzkumníkovi – tyto náklady budou ležet na chovateli. Ve většině případů to není žádný problém. Jakmile výzkumník vytvoří literaturou týkající se výzkumu a sběru vzorků, primárně veterináři budou často účtovat minimální ceny za odběr vzorků. Individuálně možná bude chtít mateřský klub dotovat noční zasílání krevních vzorků v případech nouze.

???: Konečný výsledek

Pokud je iniciativa zaměřená na zdraví úspěšná, může být vyvinut genetický test, aby byl nápomocen chovatelům. Genetický test je mocný nástroj a může mít buď pozitivní nebo negativní devastující dopad na plemeno. Chovatelé si musí uvědomit, že test pro nositele pouze identifikuje jeden gen ze 30 až 40 tisíc genů v jejich zvířeti.

U takových testů mohou být nositelé pářeni s normálně testovanými jedinci a v chovném programu nahrazeni normálně testovaným potomstvem. Existuje-li genetický test, není nutné produkovat postižené jedince. Pokud je jedinec, který je kvalitní pro chov testován jako nositel , potom nejhorší věc, kterou můžete udělat, je odstranit ho z chovu.

Jen díky chovné kvalitě jedinců se může plemeno zlepšovat, stávat se diverznějším a zdravějším. Odstranění všech nositelů z chovu omezí genpool, sníží genetickou diverzitu a pravděpodobně prosadí další genetické choroby díky genetickému bottleneckingu –průchodu plemen tzv. „hrdlem lahve“.