Felinographic - metodika
Metodika AAI –
Felinographic
Zpracoval:
Nezávislý chovatelský klub
Havlíčkova 590/5
293 01 Mladá Boleslav
Obsah:
Význam přítomnosti domácích zvířat pro lidské zdraví
Rozdělení zooterapie
Felinographic
Význam přítomnosti domácích zvířat pro lidské zdraví
Člověk, tvor jakkoliv ojedinělý ve vývoji všech živočišných druhů, nikdy nepřestal být součástí přírody. Zvířata mají v našem životě významné místo. Roli kořisti či potravy vystřídala naléhavá potřeba přítele, který naslouchá a nehodnotí.
Pozitivního vlivu přítomnosti zvířete a kontaktu s ním je s prokazatelnými výsledky využíváno terapeuticky. Zooterapie (dále AAI – Animal Asisted Interventions) má již více něž čyřicetiletou tradici v USA (v České republice existuje více jak dvacet let). AAI stojí v popředí zájmu odborníků, především pracovníků ze zdravotnických a školských zařízení a zařízení sociálních služeb, kde jsou pacienty nebo obyvateli senioři, handicapovaní lidé, děti s kombinovanými postiženími či problémy s učením, ale i děti zdravé, které jsou ohroženy emocionálními problémy či je pro ně důležité navázat zdravý vztah se zvířaty a přírodou.
Živé zvíře je často nejspolehlivějším a někdy i jediným přítelem člověka. Vztah mezi zvířetem a člověkem je vždy otevřený, upřímný, bez postranních úmyslů. Nutnost pečovat o zvířecího přítele vytváří pro člověka nezbytný pocit potřebnosti a přispívá k vytvoření motivace ke kvalitnějšímu životu. Obohacuje citový život prožitkem vzájemného vztahu lásky. Nahrazuje často chybějící rodinné vztahy a to ať již při nedostatečné citové vřelosti v rodinách, a nebo při reálné osamělosti, například po úmrtí partnera.
Z hlediska Polyvagální teorie Dr. Stevena W, Porgese dokáže vztah mezi člověkem a zvířetem navodit neurocepci bezpečí a aktivaci ventrální vagové dráhy a její optimální interakci se sympatikem, parasympatikem i dorzální vagovou drahou v závislosti na prováděných činnostech, což příznivě ovlivňuje funkci mozku, srdce, plic a dalších orgánů a podporuje procesy navazování sociálních vztahů a učení se. Navozování těchto kladných emocí výrazně přispívá k úspěchu ostatních léčebných postupů. Zooterapie se tak stává součástí komplexní léčby.
Zanedbatelný není ani význam taktilní stimulace při kontaktu s živým zvířetem při hlazení, mazlení, případně i chování. I pouhý pohled na hrající si či klidně odpočívající spokojená zvířata působí na jedné straně celkově uklidňujícím dojmem, na druhé straně probouzí v člověku zájem o jeho okolí a vytrhuje ho z obvyklé apatie a nezájmu. Bylo zjištěno, že v přítomnosti člověku milých zvířat dochází ke snížení krevního tlaku a ke zpomalení srdeční činnosti. Kontakt se zvířaty napomáhá regeneraci sil, psychickému uvolnění a projevení citů a navozuje kladné emoce. Zvíře často oživuje nemocným či seniorům pozitivní vzpomínky ze života, čímž dochází k zachování časové kontinuity mezi minulostí a přítomností. Dává postiženým či nemocným možnost uplatnění při péči o zvířata, například při krmení, zajišťování pití, nebo jen radou a emocionální účastí a zájmem o život zvířat.
Vědecké studie potvrzují skutečnost, že přítomnost zvířat má kladný vliv na personál zařízení pro seniory, dlouhodobě nemocné či onkologické pacienty. Přítomnost zvířat napomáhá zabránit vzniku emocionálního vyčerpání zdravotníků ( tzv. syndromu vyhoření) při neustálé konfrontaci s nemocí a smrtí. Zvíře má úlohu katalyzátoru mezilidských vztahů.
Rozdělení AAI
Zooterapii můžeme dělit na dvě základní oblasti činností – terapii přítomností zvířat a činnost za asistence zvířat:
AAT (Animal Assisted Therapy) – terapie za přítomnosti zvířete, kdy je zvíře nedílnou součástí terapeutického procesu. Terapii provádí odborný personál za pomoci vybraného zvířete. Výsledek je objektivně pozorovatelný ( například vyprovokování pohybu, zvětšení slovní zásoby atp.). Činnost je dokumentována a průběžně vyhodnocována, zapisována do karty pacienta / klienta.
AAA (Animal Assistend Activites) -aktivita za přítomnosti zvířete
Forma pasivní: například umístění akvária nebo klece s ptáčkem do společenské místnosti, kde tato přítomnost navozuje příjemné prostředí. Pozitivní role je již v přítomnosti zvířete.
Forma interaktivní, kterou dále můžeme dělit na:
-
Stálé umístění zvířete v zařízení. Při něm však vznikají problémy s péčí o zvíře, s tím, aby zvíře mělo jednoho majitele, jednu vztahovou osobu, s níž naváře pevný vztah důvěry atp.
-
Návštěvní, kdy zvíře přichází do zařízení v určitý den a hodinu. Zde je kladen velký důraz na dobrou spolupráci a komunikaci mezi personálem, návštěvním týmem a klienty.
Felinoterapie
Jedná se o podpůrnou terapii či aktivizaci za přítomnosti vlastních koček zaměřenou na zvládání somatických a psychických poruch, práci se stresem, úzkostí a zvládání každodenních situací včetně péče o vlastní kočky a zajištění jejich welfare.
Felinographic
Felinographic je nový podobor felinoterapie. Slovo Felinographic vzniklo jako kompilace slov felinoterapie a grafika. Metoda je založena na spojení metodiky felinoterapie, prvků neuroart terapie (Neuro-Therapeutic Arts, NTA) a mindfulness. Neuroart terapie (NTA) je terapeutická metoda používaná pro celostní rozvoj osobnosti, práci se stresem, úzkostí a traumatem. Vychází z Neurografiky, jejímž tvůrcem je profesor Pavel Piskarjov, PhD, architekt, doktor filosofie a psycholog, který tuto metodu vytvořil v roce 2014 a se svými kolegy ji v Psychology of Creativity Institute stále rozvíjí. Felinographic vznikla na sklonku jara 2024 a stále se rozvíjí. Je určena všem majitelům koček, chovatelům a handlerům, kteří chtějí využívat daru soužití se svými kočkami a vlastní mysli k dalšímu seberozvoji.
Neurografika a Neuroart terapie (NTA)
Neurografie a neuroart jsou moderní terapeutické metody, které kombinují umění a neurovědu, aby dosáhly emočního a psychologického uzdravení. Principy těchto metod spočívají v propojení vjemů a pocitů z těla a jeho orgánů s hlubšími úrovněmi lidského vědomí prostřednictvím tvůrčího procesu.
Postupy zahrnují kreslení zakřivených linií (tzv. neurolinie), které symbolizují nervová spojení, propojení těchto linií do harmonických tvarů, následné zaoblení ostrých úhlů hran a začlenění geometrických archetypálních tvarů do celkové kompozice. Takzvané archetypování je vybarvování a vyplňování kresby podle stanovených pravidel neurografie. Následuje vytváření linií polí, symbolických linií znázorňujících nepřetržité proudění životodárné energie vesmíru a zvýraznění vzorů vyplývajících z kresby, které mají pro autora specifický význam.
Tvůrčí proces pomáhá integrovat pozitivní emoce a podporuje pocit celistvosti. V Neuroartu se podobné principy uplatňují při tvorbě abstraktního umění, které odráží a proměňuje klientův vnitřní svět.
Tyto metody se používají pro osobní rozvoj, zvládání stresu a zlepšení psychické pohody. Působí na hluboké úrovni vědomí a podvědomí, což umožňuje účinnou terapeutickou změnu.
Felinographic - Začlenění vlastních koček do procesu
Kombinace felinoterapie a léčebného Neuroartu přináší jedinečnou synergii, která zvyšuje terapeutické účinky obou metod. Felinoterapie využívá přirozené interakce s kočkami, jejichž přítomnost, hravost a zejména vrnění vytváří pro klienty uklidňující prostředí. Kontakt se srstí a tělem kočky poskytuje hmatovou stimulaci, která podporuje relaxaci a uvolnění napětí.
Kombinace s Neuroartem umožňuje klientům ještě hlubší ponoření do tvůrčího procesu. Při kreslení nebo malování ve společnosti kočky dochází k většímu emočnímu uvolnění a stabilizaci. Pozitivní energie, kterou kočky přinášejí, se přenáší do uměleckého díla a zvyšuje terapeutický účinek. Klienti se tak mohou lépe uvolnit, snížit úzkost a zvýšit svou psychickou pohodu.
Tento proces má pozitivní dopad i na samotné kočky. Pravidelný a hlubší kontakt s jejich majiteli zlepšuje jejich pohodu, protože jsou častěji středem pozornosti, což zvyšuje jejich duševní a fyzickou pohodu. Vzniká tak harmonický vztah, který je prospěšný pro obě strany.
Proces Felinographic
1. Příprava prostředí
Pro online setkání si vytvořte klidné místo, které vás nebude rozptylovat a kde budete moci pohodlně pracovat s materiály Felinographic a kočkou.
Pro živá setkání se ujistěte, že je prostor přizpůsoben volnému pohybu koček, má dostatek světla a pohodlné místo pro všechny zúčastněné.
2. Krátká meditace mindfulness
Sezení zahájíme krátkou meditací všímavosti, při níž se zaměříme na dech, uvolníme tělo a necháme myšlenky volně plynout, což mysl připraví na tvůrčí proces.
3.Určení tématu tvorby
Zvolíme si téma, na kterém budeme pracovat. Téma by mělo rezonovat s aktuálními potřebami tvůrce.
4. Aktivace neuronálních spojení
Věnujeme dvě minuty psaní slov spojených s tématem. Cílem je napsat alespoň 18 slov, která přirozeně vyvstanou.
5. Tvorba
Podle pokynů začneme kreslit nebo malovat. Soustředíme se na pocity v těle a mysli a zapisujeme je v průběhu procesu do tzv. neurotrackingu, ke kterému se vrátíme později.
6. Přestávky na interakci s kočkami
Během procesu tvorby můžeme dělat malé přestávky, abychom si s kočkami hráli, hladili je, cvičili dotek, přivolání, trénovali jednuduchá chování s klikrem (5 opakování) nebo kočkám nabízeli potravinové hlavolamy. Tyto činnosti slouží k uvolnění, odreagování mysli a dalšímu prohloubení relaxace.
7. Dokončení a závěrečná relaxace
Proces ukončíme dokončením uměleckého díla. Po dokončení následuje závěrečná relaxace a hra s kočkami, při které si užíváme zasloužený odpočinek a radost z tvoření.
Doplněk Metodiky AAI - Další informace
Plemena koček používaná v AAI (obecný přehled)
Seznam plemen užívaných v AAI je pouze informativní a není míněn jako doporučení, jaká plemena do AAI začleňovat. Každé plemeno má svá charakteristické chování, což může podpořit cíle stanovené v AAI. Důležitější než příslušnost k plemeni je však pevný vztah důvěry mezi handlerem a jeho kočkou a hluboké pouto, které je spojuje.
Domácí kočky
Jedná se o kočky bez průkazu původu, které nemají vlastní standard. Tyto kočky mohou být dlouhosrsté, polodlouhosrsté či krátkosrsté. Většinou jsou to však kočky svým vzhledem připomínající běžnou evropskou kočku. Jejich výhodou je relativní nenáročnost a snadné udržování srsti. Povahově jsou však poněkud temperamentnější, než jejich ušlechtilé příbuzné.
Javánské kočky
Byly vyšlechtěny v šedesátých letech v Kalifornii. Jedná se vlastně o plnobarevné dlouhosrsté siamské kočky. Péče o srst je absolutně nenáročná, protože tyto kočky mají srst střední délky, hedvábnou, která téměř nevyžaduje česání a kartáčování, neplstnatí. Javánské kočky jsou štíhlé, elegantní, na vysokých nohou a jejich hlava je výrazně trojúhelníkovitá s poměrně velkýma ušima. To je možná příčinou, proč nejsou tolik preferovány jak mezi chovateli, tak i v AAI, protože jejich hlava má poněkud „myší“ výraz v protikladu k „dětskému“ obličeji perských koček. Jsou to však kočky s povahou na půli cesty mezi kočkou a psem, nesmírně inteligentní, lidem naprosto oddané. Není problém přimět je k aportování, chůzi na vodítku či trochu divočejším hrám. Z rodiny si vybírají zpravidla pouze jednoho člověka, jehož uznávají za rovnoprávného partnera a bezmezně jej milují. Ostatní více či méně tolerují. Javánské kočky mají značné nároky na kvalitu krmení (Purina proplain, Hills, Royal Canin apod.) a také na teplo. Tyto nároky jsou dány metabolismem a z toho vyplývající tělesnou stavbou těchto koček.
Mainské mývalí kočky
Původním americké národní plemeno. Tato kočky byly jako jediné plemeno ušlechtilých koček vystavované na výstavách jako pracovní. Jedná se o robustní plemeno s polodlouhou, vodu odpuzující srstí proslulé svou nesmiřitelností k hlodavcům. Složení jejich srsti je stejné jako u perských koček, pouze srst není stejné délky, vyrůstá v chomáčcích, a proto nebudí mainské kočky dojem takové bohatosti srsti , jako kočky perské. Patří mezi plemena přírodní. Dospívají ve čtyřech letech.
Jsou to kočky velice inteligentní a přátelské k lidem. Jejich hlava má tvar širokého klínu s hranatější bradou. Jsou temperamentnější, než kočky perské.
Norské lesní
Norská lesní kočka patří mezi tak zvaná přírodní plemena stejně jako mainská mývalí či sibiřská kočka. Norské lesní kočky, jakkoliv jsou zatím mimo zemi svého původu spíše málopočetným plemenem, si zcela jistě zaslouží naši pozornost nejen svým vzhledem. Je to zejména jejich povaha, která z nich dělá vynikající, nenáročné a skromné společníky. Jsou to kočky silné, ale něžné, přátelské a velmi inteligentní. Milují společnost a proto by bylo velkou chybou pořizovat si Norskou lesní kočku jako jedináčka. Společnost je pro ni nutností. Velmi dobře se snáší i kupříkladu i se psy.
Perské kočky
Jsou proslulé svou dlouhou, hustou srstí, kde podsada je stejně dlouhá jako krycí srst. Obličej perské kočky připomíná svýma kulatýma, široce rozevřenýma očima obličej dítěte. Je ideálním příkladem působení tzv. „Dětského schématu“ profesora Konráda Lorenze.
Perské kočky jsou nesmírně přátelské k lidem, většinou mají rády svůj klid, jsou méně pohyblivé než kupříkladu výše jmenované kočky sibiřské. Někdy jejich vystupování působí až flegmatickým dojmem. Dospívají v 10 – 12 měsících.
Kočky extrémních typů mohou mít potíže s dýcháním v uzavřených místnostech a v době letních vysokých teplot.
Ragdoll
Je kočka známá jako „hadrová panenka“. Jedná se o polodlouhosrstou kočku se siamskými znaky, tj. s modrýma očima, tmavší obličejovou maskou, ušima, tlapkami a ocasem.
Ragdollové byli vyšlechtěni v 60. letech v jižní Kalifornii a jsou proslulí svou vyrovnanou, lidem naprosto oddanou povahou, díky níž jsou nazýváni dětmi kočičího světa. A jelikož jsou také – a naprosto právem – nazýváni klauny kočičího světa, jsou to kočky k AAI jako stvořené. Péče o srst je ve srovnání s perskými kočkami naprosto nenáročná, pouze v době línání vyžadují občasné kartáčování. Ragdollové jsou známi sníženým svalovým tonusem – nemusí se však vyskytovat u všech jedinců plemene. Jsou-li uvolnění a spokojení, nohy, hlava a ocas jim doslova „visí“ jako nožky a ručky látkové hračky. Dospívají ve 4 letech.
Ragdollové jsou velmi vázaní na lidskou rodinu. Její ztráta může mít destruktivní dopad na povahu zvířete i na jeho imunitní systém.
Sibiřské kočky a jejich varianta Něvskaja maskaradnaja ( sibiřská s odznaky)
Pocházejí z Ruska, jsou polodlouhosrsté a patří mezi přírodní plemena. Kocouři dosahují 8 – 10 kg, ale vzácností nejsou ani kočky- samice s váhou kolem 11 kg. Péče o srst těchto koček je srovnatelná s péčí o srst ragdollů, i když je hrubší konzistence a odpuzuje vodu. Mezi jejich příbuzné patří mainské mývalí kočky, norské lesní, turecké angory a turecké van. Povahově jsou to kočky lidem naprosto přátelské, vyrovnané a nenáročné jak na péči o srst, potravu, tak i na podmínky chovu. Jsou značně nezávislé. Jsou poměrně temperamentní dospívají cca v 10 – 18 měsících.
V jejich slinách údajně nejsou obsaženy alergeny, takže poletující srst nezpůsobuje alergické reakce. Seriózní laboratorní vyšetření však provedeno nebylo.
Veterinární aspekty
Kočky, které jsou našimi domácími společníky, jsou každoročně očkovány proti parvoviróze, herpesviru a calciviru. Další očkování závisí na nákazové situaci a na poradě s veterinárním lékařem. Odčervení se provádí pravidelně jednou za čtvrt až půl roku ( v závislosti na typu krmení a případné nákaze zevními parazity) a to různými preparáty, aby nedošlo k vytvoření rezistence. Pakliže si sami vychováváme kotě k NS, odčervujeme až do stáří 3 měsíce věku lx za tři týdny a střídáme preparáty.
Výchova koček
Je dána kvalitním vztahem a vybudováním pevného pouta mezi majitelem a kočkou. Z tohoto důvodu nelze generalizovat. Samozřejmostí však musí být dodržování hygienických návyků
( vyprazdňování na místě k tomu určeném, krmení na místě a z nádobí k tomu určeném). Kočka má být vedena tak, aby svému lidskému partnerovi plně důvěřovala. Vytyčení hranic chování může člověk provádět jedině prostředky, které působí pozitivní stimulaci ( odměna pamlskem, pohlazením) či prostředky, které v danou chvíli zastraší ( plesknutí balíčkem papírových kapesníků, plesknutí dlaní o stul, fouknutí na kočku).
Ať se stane cokoliv, kočku nikdy netrestáme. Kočky jsou velmi citlivé, nevhodné jednání člověka neodpouštějí a velmi dlouho si ho pamatují. Mohlo by dojít k trvalému zpřetrhání vztahu. Z tohoto důvodu je majitel kočky zodpovědný za to, aby kočka zkušenost s nevhodným chováním neučinila.
Člověk k sobě kočku připoutává citovým poutem, které se rozvíjí postupně. Spočívá v úzkém kontaktu s kočkou, hrou a tréninkem s ní, chozením na procházky, krmením z ruky, společnými dotyky a poskytováním ochrany a bezpečí. Majitel se tak stává rozšířením prvotního prostředí matčiny dělohy, posléze těla kočičí matky, prostředí bytu – představuje bezpečné místo. Kočka musí cítit, že i když případně jde se svým lidským partnerem do cizího prostředí (například veterinární ordinace), je tento lidský partner částí jejího původního teritoria. To je nesmírně důležité chápání role majitele. Majitel musí respektovat vývojová stádia kočky.
Zároveň je vhodné, aby v domácnosti žily alespoň dvě kočky, nejlépe matka s dcerou či dva sourozenci nebo chovný pár. Je vhodné i soužití s hodným psem či dalšími druhy domácích zvířat. Jen tak se lze docílit plného rozvinutí všech vrozených schopností koček.
V Ml. Boleslavi 23. 8. 2024
