Metodika Terapie - Aktivizace panenkami
Metodika The Doll Therapy – Terapie (aktivizace) panenkami
Úvod
Pilotní studie o využití panenek pro lidi s demencí byla uveřejněna v Oxford Journals Medicine Age and Aging, Volume 35, Issue 4, Pp 441 – 444 v červenci 2006. Jejími autory byli Lorna Mackenzie, Ian Andrew James, Rachel Morse, Elizabeta Mukaetova-Ladinska a F. Katharina Reichelt.
V této studii bylo ve dvou domovech seniorů umístěno celkem 14 panenek. Když si klient nebo klientka vybrali panenku, jeho nebo její interakce byla sledována 3 -6 týdnů zaměstnanci zařízení. Výsledky této studie byly hodnoceny jako pozitivní, i když byly uváděny určité problémy pramenící z hádek mezi rezidenty ohledně vlastnictví panenek. Obecně však zaměstnanci (pečovatelé) uváděli, že život klientů se poté, co vlastnili panenku, zlepšil (14 z celkového počtu 46) a že se velmi zlepšil (32 z celkového počtu 46). Klienti měli tendenci být aktivnější, vykazovali vyšší úroveň v interakcích s personálem a ostatními klienty, jevili se šťastnější, méně neklidní a ochotnější k aktivitám týkajícím se osobní péče. Je ale třeba zmínit, že individuální profily se lišily, například u některých respondentů došlo ke zlepšení ve všech oblastech, u některých pouze v oblasti pocitu štěstí a neklidu. U jednoho respondenta došlo naopak ke snížení aktivity, ovšem toto bylo považováno za pozitivní, neboť klient byl předtím velmi neklidný a „celý den otrhával tapety“. Dále je uváděno zlepšení řečových schopností, menší puzení k neustálému „cestování“, zlepšení osobní péče (ochota ke koupání např.). Mnoho z těchto výpovědí dává předpoklad, že v umístění panenek našli lidé určitý smysl – význam, důvod pro co žít. Někteří klienti byli naopak unavenější v důsledku péče o panenku.
Historie aktivizace panenkami v NCHK
NCHK používá The Doll Therapy (aktivizaci panenkami) jako aktivizační metodu od roku 2011. V tomto roce byly darovány panenky prvním klientkám DS Olbrachtova, Mladá Boleslav, aby jim připomínaly jejich dětství a byly jim společnicemi ve chvílích, kdy chtějí být samotné. Jednalo se o panenky „z druhé ruky“, tedy darované či zakoupené ve výprodejích. Panenky byly vyprány, umyty, opraveny, pokud to jejich stav vyžadoval a dostaly nové oblečení. Tyto počátky lze označit jako pasivní formu aktivizace a nebyly nijak monitorovány.
Na podzim roku 2011 se uskutečnila první výstava panenek v DS Olbrachtova, Mladá Boleslav, i zde se jednalo spíše o pasivní formu, i když se klientky mohly s panenkami potěšit, tj. pochovat si je a pomazlit se s nimi. První, již aktivní využití panenek nastalo v prosinci 2012 na Vánočním setkání s panenkami. Klientky měly možnost půjčit si donesené panenky, mazlit se s nimi. Též si o panenkách mohly aktivně povídat. Bylo pozorováno, že se zlepšuje vzájemná komunikace mezi klientkami, že vzpomínají na své dětství, své hračky. Setkání se účastnil též jeden muž, který bral svou účast spíše s humorem.
Praxe aktivizace panenkami v NCHK
Od května 2013 se návštěvy felinoterapeutických týmů v Domově seniorů Olbrachtova, Centru 83 a stacionáři Jistoty domova (vše Mladá Boleslav) začaly kromě felinoterapie zaměřovat i na aktivizaci panenkami a kromě kočičky s sebou braly do zařízení též panenku. Za letních vysokých teplot, kdy nebylo možné brát s sebou na návštěvy za klientkami kočku, posloužily panenky velmi dobře jako náhradní alternativa k felinoterapii.
V běžném provozu se u felinoterapie jedná o návštěvy u jednoho či dvou klientů či klientek, nikoliv skupinová setkání. Byla-li s sebou vzata panenka, bylo možno pozorovat i zapojení dalších klientek, a to i těch, které kočku striktně odmítaly. Některé z klientek se podařilo aktivizovat až na 20 minut, zatímco bez panenky tuto dobu většinou prospaly.
Společné setkání se uskutečnilo v červnu a srpnu 2013, opět v DS Olbrachtova v Ml. Boleslavi. Byla pozorována radost klientek, zájem o panenky, procvičování jemné motoriky při svlékání a oblékání panenek, reminiscenční efekt ( vzpomínky na rodiče, na dětství).
Porovnání felinoterapie (FT) a aktivizace panenkami (DT) z hlediska jejich působení na klienty
Porovnáme –li efekt FT a DT, pak jsou si v mnohém podobné: panenka i kočka jsou spouštěči vyprávění, komunikace mezi klienty, personálem i dobrovolníky, vyvolávají vzpomínky, vzbuzují libé pocity, je možno jich využít k tréninku paměti i procvičování jemné motoriky, přinášejí radost. Při vhodném výběru panenek (nerozbitné, bez ostrých hran, ne mechanické, lehce udržovatelné v čistotě) nehrozí nebezpečí poranění klientů. Při DT byl však pozorován další fenomén – spouštění vzpomínek na písně a říkadla z dětství, tendence panenkám zpívat, vyprávět a číst pohádky, a to i u klientů s pokročilou demencí či Alzheimerovou chorobou, kteří překvapili personál svou dlouhodobou pamětí pokud jde o množství písní a říkanek, které znají. Zvláště u Alzheimerovy choroby může být rytmizace velkým přínosem.
Panenky a další pomůcky využívané při aktivizaci panenkami
Používáme panenky nové i starší, preferovány jsou panenky lehce udržovatelné v čistotě, tj. buď vinylové nebo celogumové, velmi oblíbené jsou panenky s látkovými tělíčky a vinylovými končetinami a hlavičkou, které jsou měkké a poddajné. Preferujeme buď panenky s vlasy našitými po celé hlavě nebo miminka, raději panenky starší, kvalitní, např. české, ruské či německé výroby. Důležité je i to, že klientům připomínjí dětství jejich vlastních dětí, protože panenky pocházejí přibližně z této doby.
Kromě kvality je rozhodující i velikost a hmotnost panenek. Nevhodnější jsou panenky výšky 35 až 40 cm, které mají veselý výraz obličeje. Může se jednat i o panenky opravované. Pro případné opravy jsou vždy voleny zdravotně nezávadné materiály (např. z dětské příze uháčkované tělíčko, výplň z mikrovlákna).
Oblečky na panenky jsou většinou zhotoveny z bavlněných či akrylových, snadno udržovatelných materiálů. Oblečky jsou šité, háčkované či pletené. Volí se různé druhy materiálů s ohledem a druh jejich povrchu, různé druhy zapínání s ohledem na procvičování jemné motoriky – zipy, různé velikosti knoflíků, suché zipy, tkaničky, stuhy.
Kromě panenek používáme též medvědy a další plyšová zvířátka, která je možno oblékat. Opět platí zásada snadné udržovatelnosti z hlediska čistoty a zdraví klientů. Medvědi a další plyšová zvířátka poskytují kromě příjemných zážitků a reminiscenčního efektu též pozitivní hmatové stimuly.
Doba a místo návštěv
Návštěvy probíhají dle dohodnutého schématu s kontaktní osobou cílového zařízení. Vždy je vhodné uzavřít písemnou dohodu, aby se zabránilo případným sporům.
Je možné provádět individuální či skupinovou aktivizaci.
Individuální aktivizace
Individuální aktivizace se provádí přímo s jednotlivými klienty, ideálně i v kombinaci s felinoterapií či jiným druhem zoorehabilitace. Doba provádění této aktivizace musí být vždy v souladu s potřebami klienta a zároveň v souladu s provozem cílového zařízení, je-li prováděna v instituci. Doba této aktivizace by neměla při jedné návštěvě přesáhnout 1, 5 hodiny, aby klient nebyl unaven či znuděn. Při návštěvě podporujeme zájem klienta o panenky, snažíme se o nenásilnou formu komunikace, podporujeme vybavování klientových vzpomínek na dětství a oblíbené hračky. Poté většinou procvičujeme jemnou motoriku při oblékání panenky. Snažíme se též o sladění oblečení, čímž podporuje i estetické cítění, smysl pro barvy a detail. Někteří klienti i ve velmi pokročilém stupni demence, který jinak vyžaduje celodenní přítomnost pečující osoby, dokáží velmi dobře projevit estetické cítění. Poté, když již klient nemá zájem panenku oblékat,čteme si pohádku či zpíváme lidové písničky dle výběru klienta či prohlížíme literaturu o panenkách.
Skupinová aktivizace
Při skupinových setkáních se zaměřujeme i na pozvání zajímavého hosta, např. sběratele panenek. Bereme s sebou i specializovanou literaturu, např. časopisy o panenkách, střihy na panenky, katalogy jednotlivých výrobců panenek atd. To vše může ještě umocnit komunikaci mezi klienty navzájem, případně i mezi personálem. Většinou též na konci setkání dostanou klienti, kteří o to projeví zájem, darem panenky, které jsme pro ně získali ze sponzorských darů či levně nakoupili. Panenky jsou darovány vždy čisté a v čistém oblečení.
Skupinová aktivizace je někdy doprovázena i prováděním sezónních zvyků, např. pouštěním lodiček ze skořápek ořechů, rozkrajováním jablíček či házením střevícem v předvánočním období či pletením pomlázek nebo zdobením vajíček ve velikonočním čase.
Při pravidelných návštěvách také panenky klientům na určitou dobu (týden či delší doba) půjčujeme a vždy se snažíme každou další návštěvu trochu obohatit, například novým oblečkem, doplňkem, novou panenkou. Záleží ale vždy na zdravotním stavu, věku a případně stupni postižení klienta. Kombinujeme-li DT a FT, je třeba dbát o to, aby zájem o panenku nepřevážil nad dohledem nad kočkou a nedošlo z nedbalosti ke zranění klienta či kočky.
Uzavírání smluv či dodatků
S cílovými zařízeními jsou uzavřeny smlouvy o poskytování felinoterapie a aktivizace panenkami může být buď součástí této smlouvy, nebo součástí dodatku, kterým se mění podmínky a rozsah dříve poskytovaných služeb. Tyto smlouvy, respektive dodatky jsou uzavírány v souladu s interním řádem cílového zařízení (uživatele) i řády NCHK (poskytovatele) a metodikou pro poskytování FT či DT.
Cíle aktivizace panenkami
Cílem je zkvalitnění života klientů, obohacení jejich společenského života, odpoutání od stereotypu a znovuobjevení vlastních kořenů.