Lekce 9 - Trénink - Stimulace hmatu u koček
Foto ilustrační, děkuji autorovi aizhipian z Pixabay
Hmatová stimulace ve felinoterapii
Význam hmatu
Hmat je pro kočky jedním z nejdůležitějších smyslů, umožňuje jim získávat důležité informace o prostředí, v němž se nacházejí a zajišťuje i přímou komunikaci mezi jedinci stejného či jiného druhu.
Prostřednictvím hmatové komunikace a stimulace dochází k posilování sociálních vazeb i vyjadřování potřeb a emocí. Hmatovou komunikaci je obtížné oddělit od pachové, protože jak na hlavě, tak na tlapkách jsou zároveň pachové žlázy, jejichž výměšky zanechává kočka na všem a všech, jichž se dotýká. Tato schopnost je klíčová pro celkovou pohodu koček a harmonii ve vztazích s ostatními.
Hmatové receptory a jejich funkce
Hmatové receptory se nacházejí na různých částech těla, vysokou koncentraci pak nacházíme na tlapkách, tvářích, čele, nose i genitáliích. Tlapky jsou vybaveny řadou nervových zakončení, která kočce poskytují podrobné informace o povrchu, po kterém se pohybuje, o jeho vibracích. Na tvářích a nad očima mají kočky hmatové chloupky (vibrissae), které reagují na nejmenší změny prostředí a vibrace vzduchu.
Kočky, stejně jako některá jiná zvířata, mají schopnost vycítit blížící se zemětřesení, což může souviset s jejich citlivostí na vibrace a změny geomagnetického pole. Toto vnímání je složitou kombinací různých faktorů:
Vnímání vibrací
Kočky jsou velmi citlivé na vibrace díky hmatovým receptorům v tlapkách a vouscích (vibrissae). Tyto receptory jsou schopny detekovat i velmi jemné vibrace, které člověk nevnímá. Před zemětřesením se objevují malé seismické vlny (vlny P), které jsou rychlejší než hlavní otřesy (vlny S) a často se objevují bezprostředně před ním. Kočky mohou tyto P-vlny vnímat a reagovat na ně.
Vnímání nízkofrekvenčních zvuků
Zemětřesení mohou doprovázet zvuky velmi nízkých frekvencí, které lidské ucho neslyší, ale kočky ano. Kočky mají širší spektrum sluchu než lidé, takže mohou slyšet i ultrazvuk a infrazvuk.
Neuronální spojení a zpracování informací
Neuronální spojení mezi hmatovými receptory a sídlem hmatu v somatosenzorické kůře v temenním laloku mozku je velmi důmyslné. Somatosenzorické centrum v mozku zpracovává informace o dotyku, tlaku, teplotě a bolesti. Kočky tak získávají cenné informace o velikosti, tvaru, struktuře a dalších vlastnostech osob či předmětů, s nimiž přicházejí do styku.
Americká etoložka, Dr.Temple Grandin ve své knize Animals in Translation (Zvířata v překladu) uvádí, že zvířata jsou hyperspecifikující tvorové. To znamená, že věnují pozornost rozdílům mezi předměty a velmi intenzivně prozkoumávají vše nové. Podporuje je v tom stejnou měrou jejich zvědavost i strach z nových objektů. Strach z neznámého je univerzální a slouží k přežití. Zvědavost je základem učení. Zvířata i lidé se musí s neznámem vyrovnávat neustále. Nicméně schopnost generalizace a odfiltrování nepodstatných podnětů je u lidí odlišná a způsobuje nám někdy tzv. percepční slepotu. I proto bychom měli věnovat mimořádnou pozornost řeči těla kočky a signálům pohody či nepohody, které nám vysílá, včetně zapojení našeho felt sense (pociťovaného smyslu), protože nás může upozornit na - z lidského hlediska v danou chvíli nepodstatný - detail, který může výrazně ovlivnit vnímání bezpečí kočky a tím i celý průběh návštěvy v rámci felinoterapie.
Hmat v komunikaci a sociálních vztazích
Po narození používají koťata hmat k orientaci a komunikaci s matkou. Hmatová stimulace je důležitá pro jejich vývoj a sebevědomí. Bilaterální stimulace, tj. stimulace obou stran těla, pomáhá kočkám lépe se orientovat a získat jistotu v pohybu.
Praktické využití ve felinoterapii
Při felinoterapii je důležité využívat taktilní stimulaci prostřednictvím hry a tréninku. Při tréninku využíváme operantní podmiňování, zejména pozitivní a negativní posilování a metodu LIMA (Least Intrusive, Minimally Aversive). Doporučuje se například hra s hračkami, které vyžadují použití tlapek, jako jsou potravní hlavolamy, "lov" hraček z krabice s vystřiženými otvory, lov pamlsků z kalíšků, lžiček či papírových trubiček od toaletního papíru či utěrek. Můžeme také kočku učit dotknout se tlapkou ruky člověka - v sofistikovanějším tréninku můžeme tento dotyk trénovat jako otázku, žádost nebo souhlasné chování. Můžeme trénovat i jednoduché triky, jako je plácnutí tlapkou do dlaně či pěsti - tzv, high five ("tlapku na to") nebo zvonění na zvonek. Trénink dotyků tlapkou je důležitý i pro složitější trénink rozlišování různých předmětů podle jejich tvaru či velikosti. Dalšími možnostmi je podpora loveckého chování za použití udiček či třepetalek s pírky či jinou "kořistí". Například mainské mývalí kočky rády loví tak, že "kořist" zachytí tlesknutím obou tlapek.
Tímto způsobem lze podpořit nejen fyzickou, ale i psychickou pohodu koček zapojených do felinoterapie, což je prospěšné jak pro zvíře, tak pro klienty, kterým kočky pomáhají. Všechna naučená chování můžeme využít jako obohacení setkání v rámci felinoterapie a podpory aktivizace klientů k větší soběstačnosti zažívání úspěchu.
Text byl vytvořen s pomocí AI modelu ChatGPT od OpenAI.
