Jdi na obsah
Jdi na menu
Teorie modifikace chování II
1. 9. 2023
Podmiňování úniku a vyhýbavého chování
Podmiňování úniku - jde o posilování chování, díky němuž se podařilo uniknout nepříjemnému pocitu. Například pokud je na koupališti příliš velké horko, přesuneme svou deku do stínu. Podobně chlapec, který se rozbrečí poté co ho rodiče za trest poslali do svého pokoje a který si tímto chováním vymůže obměkčení rodičů, posílí v sobě tuto možnost úniku před trestem.
Podmiňování vyhýbavého chování - jde o posilování chování, díky kterému se do nepříjemné situace jedinec vůbec nedostane. Jedná se o předcházení možným nepříjemnostem. Například, mají-li se setkat dvě cizí kočky, vyvarují se vstupu do svých intimních zón, případně i pokrčením končetin zmenší velikost svého těla a zpomalí pohyb, aby nedošlo ke konfliktní situaci
Trest
Je nepříjemným důsledek určitého chování, který by měl snižovat pravděpodobnost jeho dalšího výskytu. Výzkum však prokázal, že je méně efektivní než pozitivní či negativní posilování. Změna chování se tak vůbec nemusí dostavit a navíc averzivní tresty doprovází několik nežádoucích účinků.
Pozitivní trest - přidání něčeho, čo je zvířeti nepříjemné, například nasazení stahovacího obojku psovi. Může se jednat i o tělesné tresty, které samozřejmě ve výcviku zvířat nepoužíváme. Kočka může vnímat jako pozitivní trest i přítomnost další kočky, která se objevila v jejím teritoriu.
Negativní trest - odebrání něčeho, co je zvířeti příjemné, nebo celkové odstranění působení příjemných podnětů. Může jím být i odepření pozornosti člověka, omezení volného pohybu, pokud je kočka zvyklá chodit ven, odebrání hračky či odebrání potravy ( například před chirurgickým zákrokem).
Je tedy vidět, že i když si nepřejeme používat tresty, v určitých situacích může zvíře své dočasné omezení jako trest vnímat.Vždy je třeba dívat se na odměnu i trest očima zvířete, ne svýma. Zvíře samo rozhoduje o tom, co je odměnou a co trestem.
Zejména averzivní tresty mohou být doprovázeny těmito nežádoucími účinky:
-
Bolestivé tělesné tresty vyvolávají nenávist k trestajícímu, která se později může projevit jinde.
-
Nepřiměřeně tvrdý trest může vést nepřiměřenému strachu až k úzkosti.
-
Trest může mít generalizovaný inhibiční efekt, pokud kočce budeme stále bránit v přirozeném chování. Může se stát, že se bude komunikaci s námi vyhýbat.
Je třeba vyhnout se trestání všude, kde je to jen možné a volit jiné postupy. Naše ego by ve chvíli, kdy trestáme chování, mělo zůstat zcela potlačeno. Patologickým chováním je, když se trestání stane doměnou pro trestajícího, protože díky trestu dojde k rychlé změně chování. Tato změna však není založena na vztahu, ale dominanci trestajícího.
Zvířata nám svým chováním nastavují zrcadlo. Vracejí to, co do nich vkládáme a jak s nimi zacházíme. Svými postoji často vyvoláváme stejné chování, jakého se sami vůči světu dopouštíme.
Naučená bezmocnost
Vzniká tehdy, pokud žádné operantní chování nevede k ukončení působení nepříjemných pocitů. Pokud tedy jedinec zažije situace ve kterých nemá možnost uniknout nepříjemným podnětům, bude se později spíše chovat rezignovaně a nebude jevit snahu změnit současnou situaci i v případě, že má možnost úniku.
Stereotypní (sebe-stimulační) chování
Jedná se o opakující se pohyby těla nebo opakující se chování (například olizování). Setkáváme se sním u zvířat, která trpí nedostatkem podnětů, například v cirkusech. Podle zákona na ochranu zvířat jsou provozovatelé cirkusů povinni zabránit stereotypnímu chování svých zvířat. U lidí se vyskytuje například u jedinců s vývojovými poruchami či s poruchami autistického spektra.Stereotypní chování zahrnuje jeden nebo všechny smysly. Častým příkladem je streotypní vylizování určitých míst v srsti u birem, kývavé pohyby těla u zvířat, přešlapování z nohy na nohu, olizování předmětů, nadměrné čichání u psů. Zvíře se tím vzdaluje skutečnému světu a učení i komunikace s ním je v tomto stavu omezená.
Enrichment prostředí pomáhá odbourávat smyslové deprivace. Pomocí enrichmentu prostředí zvířata získávají větší kontrolu nad tímto prostředím, zažívají úspěch, zábavu a pozornost. Enrichment prostředí vychází z přirozeného chování zvířat a jejich potřeb a je zaměřen na různé aspekty života zvířat (fyzický, sociální, potravinový, kognitivní, smyslový). Setkáváme se s ním jak v zoologických zahradách, tak například i ve větších chovech koček. Součástí této lekce jsou i odkazy na videa věnovaná enrichmentu prostředí.
Nejlepším předcházením stereotypnímu chování je budování vztahu důvěry s vlastní kočkou a společné aktivity.
Posilovače chování (reinforcery)
Posilovače chování dělíme na primární a sekundární.
Primárními posilovači chování jsou vrozené základní potřeby : kontrola, voda, potrava, teplo, pozornost, sexuální chování. Dr. Šusta uvádí, že dle jeho názoru je nejdůležitějším primárním posilovačem kontrola - tedy zajištění bezpečí na místě, v němž se kočka či jiný živočich pohybuje. Primární posilovače se v průběhu života nemění (s výjimkou sexuálního chování po kastraci či sterilizaci kočky).
Sekundární posilovače jsou získané v průběhu života a v průběhu života se mění. Patří mezi ně handler, prostředí, kde kočka žije, oblíbené hračky, pelíšek atd.
Další druhy učení (kromě operantního podmiňování)
Habituace / Sensitizace - "dvě strany jedné mince" s opačnými fyziologickými reakcemi. Habituace znamená přivyknutí si na určitý podnět, snížení citlivosti na určitý podnět. Může představovat nebezpečí například u divoce žijících zvířat, která ztrácejí ostražitost vůči nebezpečí dopravy či vytváření různých závislostí u lidí. Sensitizace je naopak zvýšená citlivost i na malé množství podnětu. Nejsou omezené vysokým stresem.
Klasické podmiňování- "Pavlovovské podmiňování" - nevýznamný podnět (zvuk zvonku) získá nový význam tak, že se spojí s jiným významným podnětem (potrava). Není omezeno vysokým stresem.
Generalizace - zobecnění si informace o jednom podnětu na ostatní, jemu podobné podněty, nižší forma učení, není omezena vysokým stresem.
Napodobování- vyšší forma učení, živočich se učí novým dovednostem napodobováním jiného živočicha. U koček existuje též. Omezeno vysokým stresem.
Učení vhledem - většinou připisováno pouze lidem. U zvířat prokázáno velmi vzácně. Omezeno vysokým stresem.
Reference
FRAŇKOVÁ, Slávka; BIČÍK, Vítězslav. Srovnávací psychologie a základy etologie. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-835-2. S. 148.
HOSKOVEC, Jiří; NAKONEČNÝ, Milan; SEDLÁKOVÁ, Miluše. Psychologie XX. století. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0300-4.
PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1086-6.
PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-0871-X.
SLATER, Lauren. Pandořina skříňka. Praha: Dokořán ; Argo, 2008. ISBN 978-80-7203-985-2, ISBN 978-80-7363-090-4.
Doporučená literatura
ŠUSTA, František. Trénink je v hlavě. Praha : Plot, 2016. ISBN 978-80-7428-292-8
ŠUSTA, František. Trénink je rozhovor. Praha: Plot, 2014. ISBN 978-80-7428-232-4
Enrichment prostředí
Další odkazy
Statistiky
| Online: |
11 |
| Celkem: |
680353 |
| Měsíc: |
25368 |
| Den: |
794 |
