Felinoterapie - NCHK

Teorie modifikace chování – základní pojmy

Úvod

Teorie modifikace chování je termín, který je znám především z oblasti pedagogiky a výcviku zvířat. Její znalost nám umožňuje navazovat se zvířaty vztahy založené na rovnocenném partnerství, eticky a efektivně s nimi komunikovat a porozumět jejich chování i signálům, které k nám vysílají.

Teoretické základy obsažené v tomto článku vycházejí z knih RNDr. F. Šusty, PhD, Gabbi Harrissové a Karen Pryorové. Dále jsou zde obsaženy i poznatky z vědeckých studií z oblasti etologie. Seznam použité literatury a doporučená videa najdete v závěru článku.

Studijní materiál

Slyšíme-li slovo "trénink" , spojíme si je často s výkony sportovců a výcvikem psů, méně často nás však napadne v souvislosti s kočkami.

Dá se kočka vůbec trénovat ? Znamená to, že jí chceme vnucovat svou vůli ? Na tyto a další otázky bychom zde měli najít odpověď.

Nejprve je nutné osvojit si pojmy, které nás budou tréninkem provázet.

Operantní podmiňování (někdy též učení úspěchem) je jedním z jednoduchých druhů učení, při kterém lze naučit poměrně složité dovednosti. Jedná se o posilování dobrovolného chování zvířete. Je omezeno vysokým stresem.

"Americký psycholog a neobehaviorista Burrhus Frederic Skinner (1904 - 1990) při svých proslulých pokusech poukázal na to, jak výrazně odměna mění a formuje chování. Ve svých studiích demonstroval pozitivní a negativní posílení a v samém důsledku zpochybnil existenci svobodné vůle. Striktně se držel behaviorálního přístupu. Ve své práci vycházel z poznatků Ivana Petroviče Pavlova o klasickém podmiňování. Dále ho výrazně ovlivnila práce zakladatelů behaviorismu J. B. Watsona a Edwarda L. Thorndika, na jehož instrumentálním podmiňování vytvořil podmiňování operantní. To je podle Skinnera druh učení, který je daleko bližší běžnému životu, než klasické podmiňování. Výsledky své práce shrnul B. F. Skinner ve dvou základních pracích: Behavior of Organism 1938 a Science and Human Behavior 1953." (Wikipedie)

Hovoříme o čtyřech základních komponentech operantního podmiňování:

pozitivním a negativním posilování a pozitivním a negativním trestu. Slovem pozitivní máme na nysli přidání a slovem negativní ubrání něčeho důležitého v dané konkrétní situaci.

Procesy provázející operantní podmiňování

Pozitivní posilování je metodou komunikace (nejen) se zvířaty, při níž přidáváme (tedy pozitivní) odměnu za žádoucí chování.

Z počátku, kdy jedinec ještě nedokáže dokonale provést dané chování, by měla být odměněna každá žádoucí reakce. V praxi to znamená, že při prvním tréninku potvrzujeme bridgem jen prostou přítomnost kočky či pohled na handlera v daný okamžik a odměňujeme. Tím kočku přivykáme na domluvený signál - přemostění (bridge). Tímto způsobem začínáme budovat základy společné komunikace.

Bridgem může být klikr, slovo, pohlazení, dokonce i světlo baterky, jak uvádí Dr. Šusta.

Target je kulička na konci výsuvné tyčky většinou spojené s klikrem. V zoo prodejnách lze zakoupit klikry se zabudovaným výsuvným targetem.

Vyhasínání a spontánní obnovení - při pokusech na potkanech bylo zjištěno, že operantní chování po určitém počtu neodměněných pokusů přestane zvíře provádět, tedy vyhasne. Pokud potkana ovšem další den do Skinnerova boxu vrátíme, opět několik pokusů operantního chování provede. Naučené operantní chování se obnoví.

Posilování v nepravidelném (náhodném) poměru k počtu reakcí - odměny při tomto druhu posilování následují po různém počtu požadovaných chování, přičemž poměr odměn k výskytu požadovaného chování se s každou reakcí mění. Zvíře si tak nikdy není jisté, kdy dostane další odměnu (posílení) a někdy si ani neuvědomí, že bylo posilování zcela ukončeno. Tato metoda může být velmi efektivní, je však třeba dobře uvážit povahu kočky, s níž pracujeme. Každý jedinec je jiný a mohli bychom zvíře od spolupráce nedostatečným odměňováním odradit či v horším případě vyvolat takovou míru frustrace, která by mohla vést k agresi či vyhoření.

U lidí se s posilováním v náhodném poměru k počtu operantů můžeme setkat například u hracích automatů a dalších hazardních her, jako je internetový poker. Dá se jím vysvětlit jejich návykovost.

Pověrčivé chování

B. F. Skinner provedl sérii pokusů, při kterých byli holubi v boxu odměňováni nezávisle na jejich chování, každých 15 sekund. Ti s každou odměnou stále více opakovali chování, které prováděli bezprostředně před tím, než do krmítka spadla potrava. Někteří tak stále opakovali chování jako kývání hlavou nahoru a dolů, otáčení hlavou dopředu, dozadu a nebo se celí otáčeli dokolečka. Skinner toto chování označil za pověrčivé. Osoby se jím snaží přivolat úspěch, ačkoliv spolu jejich chování a následná odměna nijak nesouvisí.

S tímto druhem chvání se samozřejmě setkáváme i u jiných druhů zvířat včetně koček.

Efekt kontrastu

Začnou-li laboratorní zvířata dostávat za operant větší odměnu, než doposavad zvýší přirozeně svůj výkon a frekvenci vykonávání. Podobně při snížení dávky odměny, se jejich výkon sníží.

Tvarování (shaping, postupná aproximace)

Tvarování (shaping), je specifický druh pozitivního posílení. Při klasickém kladném posílení je vždy odměněno zcela splněné požadované chování, u tvarování následuje odměna i po dílčích úspěších. Výhoda tvarování tkví v tom, že lze subjekt naučit zcela novým prvkům chování. To se postupně posunuje a formuje směrem k cíli, který může představovat relativně složité úkony.

V programech pro mentálně retardované se principy tvarování využívají při nácviku běžných denních dovedností.

B. F. Skinner demonstroval účinek posilování na experimentu s holuby, které naučil hrát hru s míčkem připomínající ping pong. Je jasné, že v přirozeném repertoáru chování holubů toto chvání není, a tak nebylo možné čekat až na výsledné chování - to by nikdy nepřišlo. Místo toho bylo nejprve posilováno přiblížení se k míčku jedním holubem. Pokud to zvládl, byl odměňován pouze, když klovl do míčku a poté pouze když posunul míček směrem k druhému konci stolu. Podobně byl vycvičen i druhý holub. Pak už stačilo odměňovat společnou souhru obou holubů.[1] Skinnerovi následovníci, později naučili králíka, aby vzal do tlamy minci a vhodil jí do kasičky ve tvaru prasátka. Dnes se tvarování používá například při výcviku psů.

Negativní posílování

Jde o důsledek odstranění nebo zmírnění nepříjemných pocitů. Posiluje se tak chování, díky kteremu nepříjemné podněty vůbec nemusejí začít působit (například pes "netáhne". Negativní posílení vede ke zvýšení frekvence tohoto ulehčujícího chování.

V běžném životě se s negativním posílením můžeme setkat, například pokud půjdeme za příliš hlučným sousedem a asertivně ho požádáme, aby nedělal hluk. Pokud naše jednání povede k úspěchu, bude posíleno. Tento druh posílení se podílí na vzniku některých závislostí, pokud například alkoholem úspěšně odstraníme svou nervozitu, třeba před veřejným vystoupením, bude použití pití, jako léku na úzkost posíleno. Podobně může vzniknout závislost na prášcích proti bolestí hlavy na spaní apod. S negativním posílením se můžeme často setkat v reklamě, kde nějaký produkt, zázračně odstraní nepříjemné pocity.

Negativní posilování často vede k vyhýbavému chování i v situacích, kdy je žádoucí problému čelit. Je velmi účinné takže učení probíhá snadno a velice obtížně zažité operanty vyhasínají. Jedinec se tak často uchyluje k zajetému chování, ačkoliv se situace, po které obvykle následovaly nepříjemné pocity, změnila. Negativní posílení se podílí na vzniku poruch chování, jako je obsedantně kompulzivní porucha.