Stručné pokyny pro první kroky ve felinoterapii
Stručné pokyny pro první kroky ve felinoterapii
První návštěvy zařízení nebo rodiny klienta
D. Hypšová
Pokud nás čeká první návštěva s kočičkou v rodině klienta nebo v zařízení, je třeba v domácím prostředí s kočkou s dostatečným časovým předstihem zahájit trénink a klasické podmiňování. Mělo by být trénováno : manipulace s kočkou, dotyky na různé části těla, klikr trénink a využití různých tréninkových prvků, hry s prvky enrichmentu, nasazení a sejmutí postroje, stříhání drápků, kartáčování, přijímání pamlsků, trénink pro dobrovolnou účast na péči (husbandry training) nástup a výstup do přepravního boxu nebo kočárku, interakce se známými a neznámými lidmi v domácím prostředí, cestování, desenzitizace na pachy a zvuky prostředí, kam budeme s kočku docházet atd.
Metoda tréninku je detailně popsána v Metodice pro AAI – felinoterapii v institucích a v kurzech Felinoterapie I, Felinoterapie -trénink, Teorie modifikace chování I a v dalších.
Zásadní a ničím nenahraditelný je pevný a hluboký vztah mezi handlerem a jeho kočkou. K vlastnostem kočky, které jsou žádoucí patří zvědavost, radost z kontaktu s lidmi včetně cizích, tolerance při setkání s cizími zvířaty, tolerance k neznámým zvukům a pachům, schopnost navazovat komunikaci, ochota měnit teritorium a cestovat, spontaneita, nepříliš vysoká vzrušivost a rychlý návrat ze vzrušení do klidového stavu.
K markerům stresu patří:
neochota přijmout v cizím prostředí pamlsek
neochota si hrát a objevovat nové
neochota navazovat kontakt
Handler – majitel kočky, který s ní pracuje, musí dobře znát řeč jejího tělo i řeč těla klienta případně dalších účastníků AAI.
První kroky v novém prostředí :
1. Pro setkání volíme klidné prostředí bez rušivých vlivů.
Je lepší individuální návštěva nebo návštěva pro malou skupinu klientů.
Před začátkem návštěvy vysvětlíme klientům:
-
jak se mají pohybovat (pomalé, plynulé pohyby)
-
že kočky mají rády rutinu, rytmus a rituály, že nemají rády chaos- z toho důvodu máme vše předem připravené
-
jakou sílu hlasu mají klienti volit (jemný, klidný, pomalejší hlasový projev)
-
princip tzv. Svolení nebo souhlasného chování, které nám musí kočka dát před prvním dotykem, Bývá také označován jako Michelangelův dotyk – kočka sama se nosem nebo hlavičkou dotkne nabízeného prstu nebo předmětu a projeví tak ochotu nechat se pohladit.
-
hierarchii dotyků – na kterých místech kočka dotyky referuje a kde se jí klient nesmí dotýkat
-
že trpělivost a respekt je zásadní při přístupu ke kočce a nic nelze vynutit násilím
-
že welfare kočky má přednost před vším ostatním, ale že vždy máme záložní plán pro případ, že kočka se nebude chtít aktivně účastnit
Klienti se mohou dále seznámit se základními tréninkovými prvky, plemeny koček, chovatelskou problematikou, péčí o kočku atd. V závislosti na typu plánovaných intervencí a schopnostech klientů.
Za použití klasického podmiňování vytváříme pro kočku příjemné asociace spojené s návštěvou v zařízení nebo rodině. Klasické podmiňování je párování původně neutrálního podnětu s primárním posilovačem (něčím, co je pro kočku životně důležité, například oblíbenou potravou nebo pohlazením, pozorností majitele).
1. Máme připravené pamlsky a drobnou přesnídávku pro kočku ( cca 2 hodiny před plánovanou návštěvou by měla kočka dostat jídlo, nemá jít do zařízení či rodiny klienta hladová). Pamlsky a přesnídávka, kterou kočce v zařízení dáme by měla pro kočku mít větší hodnotu, než běžná potrava, Nosíme s sebou tedy výjimečně oblíbené pamlsky nebo potravu, kterou doma běžně nepodáváme. Z důvodu ochrany kočky a bezpečnosti dávají klienti kočce pamlsky, které jsme přinesli z domova.
2. Je dobré doma natrénovat jednoduché chování, za které kočka vždy dostane odměnu, například dotyk na target, lov pamlsků z kalíšku, z trubičky od papírových utěrek, podávání pamlsku lžičkou atd. Tím kočce usnadníme pobyt v novém prostředí, protože známé chování je pro ni součástí kontroly nad prostředím.
3. Je žádoucí natrénovat setrvání na podložce – například dece, kterou bereme z domova a kočka v ní má uložen svůj pach – princip základního tábora a kontroly nad prostředím. Měli bychom požádat klíčovou osobu v daném zařízení nebo v rodině klienta, zdali bychom mohli nechat podložku „načichnout“ prostředím zařízení nebo bytu klienta. Doma pak můžeme provádět postupný trénink desenzitizace (přivykání si) na cizí pachy, aby v kočce nebudily nejistotu či paniku. Totéž můžeme provést i s cizími zvuky, které nejprve nahrajeme a poté doma provádíme podobný trénink. Metodika tréninku je popsána v kurzu Teorie modifikace chování I.
4. Čím lepší je domácí příprava s kočkou a čím důkladnější je pro klienty seznámení se s problematikou s dostatečným předstihem, tím menší je počáteční nervozita zúčastněných. Pamatujte, že díky emocionální koregulaci snadno přeneseme svou nervozitu na kočku či klienty. Stav naší mysli i mysli klientů a dalších zúčastněných je velmi důležitý.
5. Při vstupu do zařízení / rodiny klienta postupujeme po malých krůčcích, necháme kočku prozkoumat prostředí – musí získat iluzi kontroly nad prostředím. K tomu slouží i volný přístup k bezpečnému místu, výhled na potencionálně nebezpečná místa – z hlediska kočky (okna, dveře ). Vše je nutné zajistit s ohledem na bezpečnost zúčastněných i kočky.
6. Dopřejeme kočce čes - nikdy ji nevytahujeme násilím z přepravky nebo kočárku – je zcela na jejím rozhodnutí, kdy bude chtít navázat první kontakt.
7. První návštěva v zařízení či rodině klienta by měla být krátká, cca 15 – 20 minut, pokud kočka není v příliš vysokém stresu. Úroveň stresu pozorně sledujeme. Při dalších návštěvách můžeme dobu postupně prodlužovat až na cca 60 minut. Sledování stresu a včasné ukončené setkání je klíčové – pokud bychom nevěnovali pozornost řeči těla kočky a signálům, které nám vysílá, riskujeme její frustraci, vzestup stresu, vytvoření negativních asociací s prostředím a aktivitou a možné zranění klienta či onemocnění kočky.
8. Návštěvy by měly zpočátku probíhat ve stejném duchu, stejným způsobem. Pokud měníme něco v prostředí, musíme počítat s tím, že to může kočku znejistět a vykolejit. Čím méně změn, tím lépe.
9. Návštěvy by měly probíhat pravidelně, pokud možno ve stejnou dobu.
10. Návštěva v zařízení či rodině by měla vždy končit pozitivně a radostně pro klienta i kočku.
11. Po návratu domů je nutné nechat kočku zrelaxovat. Způsob relaxace je individuální a závisí na preferencích toho kterého zvířete. Může se jednat o delší spánek na klidném místě, hru s prvky enrichmentu (potravní hlavolamy), hru k vybití lovecké potřeby (třepetalky, udičky), hry k vybití energie – agility atd. Záleží na temperamentu kočku a jejím věku.
Toto stručné shrnutí nemůže vyčerpat celou škálu chování a situací, na které musíme být jako handleři připravení. Nicméně každý z nás jednou začínal a praktické rady mohou být užitečné.
Hodně radosti a štěstí Vám všem :-)
