Enrichment
1. 9. 2023
Enrichment
90. léta minulého století byla ve znamení obnoveného zájmu o welfare (blaho) zvířat. V zoologických zahradách a větších chovech se začaly ve výbězích objevovat prvky tzv. enrichmentu prostředí (environmentální enrichment). Enrichment se začal využívat v oblasti psychické, fyzické, potravní, smyslové a sociální. Při pokusech s laboratorními zvířaty bylo prokázáno, že existuje spojitost mezi poruchami chování a podmínkami, v nichž jsou zvířata chována.
Součástí enrichmentu, jsou i různé hry a hlavolamy. Při těchto hrách zažívají zvířata možnost volby a tedy i kontroly prostředí (základní reinforcer) a zažívají též úspěch. „Zvířata, která mají možnost volby se lépe vyrovnávají se stresujícími faktory a nudou, snižuje se u nich výskyt stereotypií a vznik abnormálního chování, které je zapříčiněno absencí predátorů, potřebou hledat potravu či partnera.“ (Carlestead, 1996, Dungl, 2007, Kuba 2007). Hry a hlavolamy pro zvířata slouží i jako prevence deprivace. „Za důsledky deprivace je považováno přeskokové chování, kompenzační chování, stereotypické chování a naučená apatie.“(Webster, 1999). „Deficitům v určitém chování jsou vystavována ta zvířata, která nemají možnost her a přičítá se to nedostatku příležitostí si hrát.“(Thompson ,1996). „Obecně jsou hry častěji pozorovány u zvířat chovaných v zajetí, než u jejich protějšků z volné přírody, a to především u dospělých jedinců. Zároveň hračky a nové objekty vyvolávají lovecké a průzkumné chování.“ (Thompson 1996, Mellen, Shepherdson, 1997, Skibiel, 2007).
Hlavolamy pro zvířata známe i z moderního chovu a výcviku psů. Zde se využíván tzv. Hersenwerk, v překladu mozkové práce. Hersenwerk vznikl v Nizozemí v roce 2010 a poměrně brzy se rozšířil do dalších zemí. I v České republice našel své následovníky a propagátory. Bohužel na youtube je velmi málo videí, které se této metodě věnují.
Osobně se domnívám, že využití her a hlavolamů pro zvířata posouvá chovatelství zvířat skutečně do nové éry, která - jak pevně věřím – bude více definovaná opravdovým přátelským vztahem mezi člověkem a zvířetem a vzájemným respektem – než výstavními tituly, všemi známými negativy organizovaného i neorganizovaného chovatelství a nadměrným chovem. Zároveň se v této souvislosti stále více nabízí problematika hlubokého utrpení zvířat chovaných ve velkochovech či zvířat chovaných v klecích s minimálním kontaktem s člověkem. A jednou z cest, jak tento stav změnit, je začít obohacovat život vlastních zvířat a sdílet s ostatními informace o tom, jak se jejich i náš život mění.
Hlavolamy a hry by měly být pro kočku či psa především relaxací a zároveň smyslovou stimulací v uvolněném stavu mysli. Základní schéma hlavolamů pro tato zvířata je v zásadě podobné, jedná se o hledání pamlsků v různých skrýších. Při hledání pamlsků se využívá potravy jako primárního posilovače. Na druhou stranu již bylo uvedeno, že hrou a hlavolamy získává zvíře kontrolu nad prostředím, tedy je zde přítomen další reinforcer – kontrola prostředí. A dalším primárním posilovačem, kterého se zvířeti dostává, je pozornost člověka. Je to chvilka společně sdílené radosti, kterou by nemělo nic rušit. Enrichment v podobě hlavolamů aktivuje všechny zvířecí smysly a optimalizuje tak myšlení. Jinými slovy ovlivňuje frekvenci vln v určitých oblastech mozku zvířete. I při této činnosti uplatníme stresový trojúhelník Dr. Šusty – jakmile je hlavolam připraven, nastává start – kočka či pes hledají ukryté pamlsky. Na tuto otázku dává člověk odpověď svou pobídkou. Samozřejmě, že je důležitá odpověď na otázku proč – na ni dávají odpověď pamlsky, ale možná i přítomnost majitele. Stop se může objevit kdykoliv v průběhu této činnosti a může být oznámen očním kontaktem, předsednutím či zalehnutím. Je třeba si uvědomit, že hra je prostředkem komunikace. Eva Meijerová ve své knize Řeč zvířat označuje oční kontakt za okamžik, kdy zvíře navazuje emocionální kontakt s člověkem a naopak. Mezi lidmi je situace stejná.
Za zmínku stojí ještě fakt, že před započetím luštění hlavolamu by zvíře mělo dostat povel k čekání a pobídka start by tedy skutečně měla následovat po klidové fázi a z bezpečného místa. To platí i u koček. Pokud nemůžeme kočku přimět k čekání – to se stává zvláště u mladých dospívajících zvířat- je lepší přijít s již připraveným hlavolamem. Obecně je však lepší, když má zvíře možnost nás při přípravě hlavolamu sledovat.
Signálem stop zvíře v průběhu hledání pamlsků dává najevo, že si s hlavolamem neví rady, očekává od majitele pomoc, případně že již nechce pokračovat. Proto je vhodné volit zpočátku jednoduché a snadno řešitelné hlavolamy, které budu zvyšovat sebevědomí zvířete. V této činnosti nemá stres a frustrace své místo. Bezpečné místo je nutností – může jím být prostor u nohou handlera, celý byt, zahrada, dvůr, deka, stan nebo i otevřená přepravní klec. I v průběhu „luštění hlavolamů“ může nastat několik vzestupů a poklesů na úbočí stresového trojúhelníku, kdy zvíře rozruší nenadálá odměna či úspěch, nebo je naopak něco vnějšího vyruší.
Po ukončení „luštění hlavolamu“ musí zvíře dostat jasný signál, že hra je u konce. K tomu slouží pevně stanovený rituál, například, pohlazení, pochvala, nebo odhození několika granulí stranou. Až poté hlavolam odebereme. Opět záleží na tom, jak si člověk a zvíře tento rituál ukončení nastaví.
Při přípravě hlavolamů pro kočky a psy se využívají různé materiály s různou vůní či pachem, strukturou, tvarem. Naopak se zdá, že pestrost barev je z hlediska vlnové délky a schopnosti různé barvy vnímat důležitější pro člověka, než pro kočku či psa. Čím větší je rozmanitost materiálů a vůní, tím lépe. Důležité je, aby všechny materiály byly pro zvíře bezpečné a bez patogenů. Ekologické a zároveň bezpečné je využívání výrobků z tvrdého papíru, například krabic různých tvarů a velikostí, papírových obalů, trubiček od utěrek či toaletního papíru, papírových tašek. U obalů na vajíčka je bezpečnější dát je na 48 hodin do mrazáku na co nejnižší teplotu. Výhodou papírových výrobků je snadná recyklace. U plastových předmětů převažuje výhoda snadného mytí a dezinfekce, pokud je to třeba.
Hlavolamy jsou kočkám a psům většinou „připravené na míru“. Proto také majitelé psů a koček hlavolamy a hry pro své parťáky často vyrábějí sami a vlastnoručně vyrobeným hračkám dávají přednost před kupovanými. To má samozřejmě i vliv na jejich pořizovací cenu, hodnota hlavolamu tedy spíše spočívá v čase, který majitel přípravě věnuje a v jeho kreativitě. Kdo by také měl znát svého zvířecího kamaráda lépe, než jeho páníček ?
Hersenwerk, hlavolamy a hry pro zvířata se obecně využívají ke zvládání problémového chování zvířat, zejména pak :
-
ke zvládání stresu
-
snížení hyperaktivity
-
zvyšování sebevědomí
-
zlepšení koncentrace
-
překonávání strachu a ostychu
