Haptická komunikace a stimulace, arteterapie a felinoterapie
13. 7. 2024
Foto ilustrační, děkuji autorovi Counselling z Pixabay
Haptická stimulace, bilaterální stimulace a senzomotorická paměť při aktivizaci senzomotorickou arteterapií a felinoterapie u osob s Alzheimerovou demencí
D. Hypšová
S laskavým svolením www.lang-on-line.estranky.cz
Haptická stimulace, bilaterální stimulace a senzomotorická paměť hrají klíčovou roli v arteterapii a felinoterapii při práci s osobami s Alzheimerovou demencí. Haptická stimulace, která zahrnuje jakoukoli formu komunikace nebo zážitku prostřednictvím doteku, může osobám s demencí pomoci obnovit kontakt s okolím.
"Hmat přichází dříve než zrak, dříve než řeč; je to první a poslední jazyk a vždycky říká pravdu.", Margaret Atwoodová
Kinetický písek je v této souvislosti velmi užitečným nástrojem. Manipulace s pískem stimuluje smysly, uvědomění vlastního těla v prostoru, páteře jako vertikální osy těla, uvědomění si vlastní síly a hmotnosti, podporuje kreativitu a umožňuje lidem s demencí vyjádřit pocity a vzpomínky, když je již verbální komunikace výrazně narušená.
Oboustranná stimulace těla, například pohyb obou rukou v kinetickém písku nebo hlazení kočky, podporuje synchronizaci mozkových hemisfér a může zlepšit kognitivní funkce. Felinoterapie poskytuje nejen emocionální podporu, ale také fyzickou interakci, která může stimulovat senzomotorickou paměť. Sigmund Freud poznamenal: "Co mysl zapomněla, tělo naštěstí nezapomnělo." Tato věta zdůrazňuje, že tělo si dokáže pamatovat a reagovat na podněty i tehdy, když mysl selhává.
Haptický kontakt s kinetickým pískem a kočičí srstí oživuje naše komunikační schopnosti. Učíme se komunikaci zahájit, pokračovat v ní a reagovat na signály vysílané materiálem nebo kočkou a ukončit ji. Při práci s kinetickým pískem, který nám umožňuje vytvářet trojrozměrné objekty, se také učíme zen-buddhistickému pojetí pomíjivosti a paradoxu, že pomíjivost nebrání lásce a obdivu k tomu, co pomíjí.
Kombinace těchto terapeutických přístupů může zlepšit kvalitu života lidí s Alzheimerovou demencí, zlepšit jejich schopnost komunikace a spojení s okolním světem a přinést větší soběstačnost, radost a úlevu v každodenním životě.
